Test SIGMA 24-70/2.8 DG OS HSM ART
v porovnání s Tamronem 24-70/2,8 a Nikkorem 24-70/2,8

Home =titulní strana www
Autor tohoto článku není žádným způsobem povinován se zavděčit výrobcům ani dodavatelům, pokud jsou zmíněni. I přesto, že autor nepokládá případné publikované snímky za umělecké dílo, podléhá jejich případné použití autorskému zákonu a bez svolení autora nesmí být nikde publikovány!
Vzkazy (dotazy, připomínky, náměty) pro autora článku vítány.
Jaroslav Kortus, www.makofoto.cz

Všechny dosavadní testy objektivů zde

15.8.2017

V krátké době se mi dostává do rukou díky laskavosti dovozce těchto objektivů do ČR - firmy HAMA - již druhý objektiv řady ART (Sigmu 135/1,8 jsem testoval zde - výsledkem jsem byl přímo nadšen a objektiv se stal trvalou součástí mé tlupy objektivů). Byl jsem proto velmi zvědav na další přírůstek řady ART - toto označení by mělo být znakem nejvyšší kvality, stejně, jako označení SP u Tamronů.

 

 

Všeobecně:

Pokud fotíte často reportáže, můžete zvolit buď sadu skel s pevným ohniskem, kde sice získáte většinou lepší kvalitu fotografií a někdy i lepší světelnost, ovšem za cenu neustálé výměny objektivů, což samozřejmě zdržuje. Proto je rozsah ohnisek 24-70 mm pro všechny běžné reportáže tím nejpoužívanějším objektivem na fotoaparátech s plnoformátovými snímači. V roce 2012 jsem testoval stejný rozsah ohnisek porovnáním Tamronu a Nikkoru, v prosinci 2015 objektiv Nikkor 24-70/2,8 VR a nyní zde máme další přírůstek od Sigmy - a čekáme ještě na nový model Tamronu SP 24-70mm F/2.8 Di VC USD G2, který by se měl objevit co nevidět a možná v době, kdy čtete tento test, je na trhu dostupný. Takže již rozhodně je z čeho vybírat - podle kvality i peněženky. Tak nejdříve se podíváme na stručný přehled toho, co je v srpnu 2017 na trhu:

Označení objektivu Stabilizace Světelnost Hmotnost g Filtr mm Cena

a) Sigma 24-70mm f/2,8 IF EX DG HSM

ne

2.8

790

82

20.990,-

b) Tamron AF SP 24-70mm f/2,8 Di VC USD

ano

2.8

825

82

24.990,-

c) Tokina AT-X 24-70 f/2,8 Pro FX ne 2,8 1010 82 27.590,-
d) Tamron SP 24-70mm F/2.8 Di VC USD G2 ano 2,8 900 82 35.990,-
e) Sigma 24-70 f/2.8 DG OS HSM ART ano 2,8 1020 82 35.990,-

f) Nikon 24-70mm f/2,8 AF-S G ED

ne

2.8

900

77

53.790,-

g) Nikon 24-70mm f/2,8 E ED VR

ano

2.8

1070

82

66.290,-

Sigma (a) a Tokina (c) se již v nabídkách obchodů moc nevyskytuje nebo jsou objektivy zcela nedostupné. Na první pohled je vidět, že Sigma je zatím nejdražším (do začátku prodeje Tamronu 24-70/2,8 G2, který bude stát stejně) a také nejtěžším "neznačkovým" objektivem tohoto rozsahu. Abych vyjádřil svůj soukromý názor  - Nikkor 24-70 VR za 66.000,- Kč si asi koupí málokdo, pokud nemá skutečně dobře placené zakázky nebo peníze nehrajou roli a tak prakticky zbývá se rozhodnout mezi b) - dosavadním Tamronem 24-70/2,8 SP, novým Tamronem 24-70/2,8 G2 (až bude na rhu) a zde testovanou Sigmou 24-70/2,8 ART. V úvahu připadá ještě levnější verze Nikkoru bez stabilizace (f) - tento objektiv je na trhu již velmi dlouho, ale je podstatně dražší a dále v testu uvidíte, proč jej v současné době nemohu s klidným svědomím doporučit. Verze Nikkor VR (g) je jiná liga - patři skutečně k tomu nejlepšímu, ale ta cena.

Tamron nasadil u svého nového objektivu (který v tomto testu ještě není) cenu přesně na úroveň Sigmy - a tak si myslím, že tyto dva objektivy si zaslouží samostatný test z očí do očí, protože fotografů, kteří se budou rozhodovat pouze mezi těmito dvěma objektivy, bude skutečně hodně - už jen z toho důvodu, že objektivy firem Sigma a Tamron jsou vyráběny s bajonety pro Nikon i Canon (a Sigma přes redukci i pro Sony).

Technické parametry Sigma 24-70 f/2,8 DG OS HSM ART

Ohnisková vzdálenost

 24-70 na FX snímačích, 36 až 105 na DX snímačích (Nikon)

Maximální světelnost

 F/2,8

Úhel pohledu (diagonální)

 84.1° - 34.3°

Minimální zaostřovací vzdálenost

 37 cm

Maximální poměr zvětšení

 1:4,8

Průměr filtru

 φ82mm

Maximální průměr

 φ88.4mm

Délka*

 107.6mm

Hmotnost

 1020 g

Lamely clony

 9 (kruhová clona)

Minimální světelnost

 f/22

Standardní příslušenství

 Sluneční clona, přední a zadní krytka, přepravní pouzdro

Kompatibilní bajonety

 Canon, Nikon, Sigma, (Sony - přes adaptér)

Objektiv je plně kompatibilní s následujícími fotoaparáty Nikon:
D5, D4S, Df, D810, D810A, D750, D610, D500, D7200, D7100, D5500,D5300, D5200, D5100, D5000, D3400, D3300, D3200, D3100
Tyto fotoaparáty jsou kompatibilní po aktualizaci firmwaru objektivu (a nejlépe asi i fotoaparátu)
D4, D3X, D3S, D3, D800, D800E, D700, D600, D300S, D300, D7000
Podle údajů výrobce nelze použít objektiv na jiné fotoaparáty, včetně fotoaparátů na kinofilm.

 

 Mechanické provedení a příslušenství

Na první pohled je vidět, že ve srovnání s e) a b) (zleva doprava) je nová Sigma pěkný cvalik a jeho hmotnost dává tušit, že se na kovu moc nešetřilo. Působí skutečně hodně robustním dojmem. Co bude ovšem pro majitelé Nikon objektivů nepříjemné, je směr otáčení prstence pro změnu ohniskové vzdálenosti, který funguje přesně opačně, což mi popravdě trochu vadilo, zvláště, když máte více objektivů. Objektiv má také proti Nikkorům (stejně jako Tamron), prstenec pro změnu ohniska blíže k přední hraně objektivu, kdežto ten ostřící blíže objektivu - osobně mi tento způsob uspořádání vyhovuje lépe - držení celé sestavy je při přiložení prstů na prstenec změny ohniska stabilnější. Jeho otočení pouze jedním prstem bez oboustranného úchopu je téměř nemožné, ale to se patrně časem změní. Všechny ovládací prvky jdou přesně a plynule, zde není co vytknout. Na objektivu jsou ještě dva další přepínače - jeden pro vypnutí/zapnutí stabilizace a druhý pro volbu režimu ostření - u toho bych se rád zastavil. Není to normální přepínač AF vypnuto/zapnuto, ale má ještě jednu polohu MO, která má sloužit pro ruční korekci ostření v případě režimu průběžného ostření (AF-C). Pokud se totiž rozhodnete v AF-C a poloze přepínače AF o ruční korekci ostření, ostřící krouže jde tak trochu "přes zoubky). Jakmile v poloze přepínače AF nebo MO provedete ruční zásah do ostření, průběžné ostření se ukončí až do dalšího namáčknutí spouště. Osobně nevidím pro ruční korekci AF-C režimu moc důvodů, takže je to jen taková zajímavost, možná pro tuto funkci využití někdo najde, třeba u videa?

K objektivu dostanete přední a zadní krytku, sluneční clonu (je dost mělká) a celkem bytelný transportní obal na zip - může se hodit.

 

 Kresba - ostrost objektivu

Fotoaparát Nikon D810, formát NEF, automatické ostření live-view, priorita clony, vypnutá stabilizace, převod do nejvyšší kvality JPG, bez doostřování - stativ. Při převodu do JPG programem Nikon Capture NX-D vypnuto automatické odstraňování aberace a vad objektivů.

Pozor! Výřezy odpovídají velikosti fotografie cca 180 x 120 cm!!! 

 

Pro porovnání jsem vybral 3 nejrozšířenější zástupce - Nikkor 24-70/2,8 (bez VR) (e) - 8 let používaný kus, Tamron 24-70/2,8 (b) - používaný asi rok a zde testovanou Sigmu 24-70/2,8 (d) - zcela nový kus. Výřezy z objektivu Nikkor jsou mírně větší - objektiv totiž při zaostření na krátkou vzdálenost má vyšší ohnisko, než jmenovité a na snímek se toho tak vejde méně. Nejostřejší výřez je podbarven šedivou barvou - pokud nelze určit, jsou podbarveny dva stejně ostré. Pokud rozhodnout nelze - žádné označení. Podle označení přiděluji počty bodů:

 

  Sigma Tamron Nikkor

24 mm

24 mm střed

2,8
4
5,6
8
11
16
Body 5 1 5
Pokud jde střed obrazu, jsou výsledky dosti vyrovnané a při mírném doostření byste si na formátu 20x30 cm patrně vůbec nevšimli rozdílu, přesto Sigma i Nikkor podávají nepatrně lepší výsledky.

24 mm - roh

2,8
4
5,6
8
11
16
Body 5 0 0
Pokud jde roh obrazu na ohnisku 24 mm, zde vede jednoznačně Sigma, naopak výkon Nikkoru je zklamáním.
  Sigma Tamron Nikkor

35 mm

 35 mm - střed

2,8
4
5,6
8
11
16
Body 4 1 1
Ve středu obrazu ne ohnisku 35 mm jsou výsledky opět dosti vyrovnané, určit zde "vítěze" je poměrně obtížné.

 35 mm - roh

2,8
4
5,6
8
11
16
Body 6 3 0
Na ohnisku 35 mm v rohu obrazu se Sigma s Tamronem prakticky vyrovnají, Nikkor má zvláště na nízkých clonách nejen podstatně horší ostrost obrazu, ale také znatelnou aberaci.
  Sigma Tamron Nikkor

50 mm

50 mm - střed

2,8
4
5,6
8
11
16
Body 2 3 2
Střed obrazu na ohnisku 50 mm je také velmi vyrovnaný a to v rámci všech tří objektivů.

50 mm - roh

2,8
4
5,6
8
11
16
Body 1 6 0
S ostrostí na okraji obrazu jednoznačně od clony 4 dominuje Tamron, Nikkor je na tom opět nejhůře.
  Sigma Tamron Nikkor

70 mm

70 mm - střed

2,8
4
5,6
8
11
16
Body 2 2 6
Na 70 mm ve středu obrazu jsou výsledky opět vzácně vyrovnané, Nikkor se konečně "chytil".

70 mm - roh

2,8
4
5,6
8
11
16
Body 0 6 0

Ostrost okrajů na 70 mm má jednoznačně nejlepší Tamron, výsledky Sigmy a Nikkoru jsou vyrovnané s mírnou převahou Nikkoru.

Celkové skóre

24-s 5 1 5
24-o 5 0 0
35-s 4 1 1
35-o 6 3 0
50-s 2 3 2
50-o 1 6 0
70-s 2 2 6
70-o 0 6 0
Celkem 25 22 14

 

Pokud by vás zajímal podrobnější rozbor v laboratorních podmínkách, potom klikněte na následující obrázek, kde najdete opět celou řadu testů tohoto objektivu - výsledky v podstatě odpovídají mému zjištění - porovnání Sigmy a Tamronu (test je v angličtině).

 

 

Nebudeme si namlouvat, že výsledky zjištěné v testech z konkrétních 3 kusů objektivů jsou naprosto reprezentativní - mezi všemi objektivy existuje kusová variabilita, ale výsledky by u jiných 3 kusů neměly vyjít zásadně odlišně. Osobně bych si asi jak vzhledem k ceně, tak obrazovým výsledkům, vybíral mezi Tamronem (za pár dnů bych měl testovat i nový Tamron 24-70 SP) a Sigmou. Testy pořízené ze vzdálenosti necelý jeden metr jsou jedna věc, reálné fotografie věc druhá - proto se podívejte na snímky v galerii na konci tohoto testu, kde je několik řad snímků pořízených ze stejného místa na různé clony - máte je tam v plném rozlišení.

 

Závěr: Možná je celkově nepatrně lepší Sigma než Tamron (ale skutečně v průměru o fous), Nikkor z toho vyšel nejhůře - ovšem pozor! Test ostrosti při vzdálenosti 1 metr od testovacího obrazce může dát jiné výsledky, než při zaostření - dejme tomu - na 20 metrů! Je proto také dobré si prohlédnout testovací snímky v plném rozlišení - např. v tomto testu byl Nikkor 24-70/2,8 (verze bez VR) objektivu Tamron důstojným soupeřem - možná také proto, že v testu byly použity fyzicky jiné objektivy.

 

 Bokeh - aneb podání neostrého pozadí

Je to zoom a tak asi nároky na ultrakrémový bokeh nebudou na místě. Sigma má 9 lamelovou clonu, což by mělo být na výsledku znát - veškeré další ukázky snímků jsou již pořízeny pouze objektivem Sigma:

Toto je bohužel (a vždy) častá nectnost objektivů s proměnlivým ohniskem - poměrně výrazná struktura (cibulové kroužky), pokud se nemůžete vyhnout drobným lesklým plochám - což jsou například vodní kapky či jejich odlesky. V ostatních případech je bokeh snesitelný a představuje tak průměr tohoto typu objektivů, škoda jen výraznější okrajů.

Závěr: Žádné nadšení, žádná hrůza - zkrátka normální výsledek tohoto typu a cenové kategorie objektivu.

 

 Aberace

Aberace, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se nevíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových nebo zelených obrysů - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině. U VŠECH snímků publikovaných v tomto testu bylo automatické odstranění obou typů aberace (Lateral i Axial) v programu Capture NX-D VYPNUTO:

­
­
­
­

Závěr: Na to, že se jedná o objektiv s proměnlivým ohniskem, je to naprosto vynikající výsledek - musel jsem se opravdu hodně snažit, abych pořídil snímek, kde aberaci najdu. A kdybych nevypnul automatické odstraňování aberace v Capture NX-D, tak bych patrně žádnou nenašel!

 Rychlost a přesnost ostření

Zde se musíme zastavit u rychlosti a spolehlivosti při opakovaném zaostření. Rychlost ostření je velmi dobrá a přeostření rychlé. Nemám možnost porovnat, který z testovaných objektivů ostří nejrychleji, je to spíše o subjektivním pocitu, ale zdržovat vás určitě nebude.

Spolehlivost ostření - zde jsem si vyzkoušel opakované zaostření z nekonečna na cca 2 metry na ohnisku 70 mm a cloně 2,8, režim ostření AF-S, zapnutá stabilizace - zde jsou výsledky:

Výsledky považuji ze velmi dobré - zkoušel jsem to jenom z toho důvodu, že si někteří uživatelé stěžují na front- či backfocus - v tomto případě se na ohnisku 70 mm nic takového ani při opakovaných pokusech nestalo - objektiv zaostří, kam má a to velmi přesně - díváte se opět na výřezy odpovídající velikosti snímku 120 x 160 cm!

Závěr: Rychlost ostření je podle mého subjektivního pocitu +- stejná jako u ostatních dvou zde testovaných objektivů, přesnost zaostření jsem vyhodnotil jako velmi dobrou - odchylky jsou skutečně mizivé. U fotoaparátu Nikon D810 jsem zaznamenal nepřesné ostření u krajních bodů - fotoaparát zkrátka zaostří až za ostřící bod - ale to není vina objektivu, ale fotoaparátu - takže pozor u nízkých clon!

 Stabilizace

Je funkční a připadá mi stejná jako u Tamronu (zde testovaný Nikkor ji nemá). Polemizovat o tom, zda je její účinnost 4 nebo 5 EV mi připadá zbytečné, stejně nejvíce záleží na fotografovi. Takže jenom malou demonstraci - všechny snímky pořízené na 1/5 sekundy a clonu 2,8:

Stabilizace zapnuta
Stabilizace vypnuta

Závěr: Je tam, funguje, nevrčí, necuká obrazem.

 Odolnost na protisvětlo

 

 

Závěr: Hodnotím jako průměrnou, je stále co vylepšovat :) Dobrá zpráva, pokud na vysokých clonách milujete hvězdičky, tak je to ten správný objektiv pro vás - budete mít z 9 lamelové clony rovných 18 paprsků :)

 Zkreslení

U tohoto typu objektivů nebudu hodnotit, jsou na tom všechny tohoto rozsahu skoro stejně a pokud se chcete zkreslení vyhnout, je třeba používat objektivy s pevným ohniskem, nejlépe od 60 mm výše nebo nasadit FX objektivy na DX snímače :)

Vinětace

Zleva doprava - Sigma, Tamron, Nikkor - tak si vyberte (vše 24 mm, clona 2,8) - je tam a nemá smysl zkoumat, u kterého objektivu je o pár procent menší či větší.

Závěr: Nemá smysl řešit, byla tam, je tam a bude tam - zvláště na nejkratším ohnisku, je to dáno typem objektivu.

 Běžné snímky - pouze Sigma 24-70/2,8

Snímky nejsou doostřované, všechny jsou pořízeny z ruky, formát RAW, zpracování v NX-D, převod do JPG 90% kvalita. Pod každým snímkem je skryto plné rozlišení JPG.

       
 
   
 
   
   

 

 Závěrečné hodnocení

 

Sigma

Nový přírůstek do rodiny objektivů tohoto rozsahu jistě všichni uvítají, je alespoň na výběr. Sigma zařadila tento objektiv do své řady ART a někteří si myslí, že ne zcela právem. Ale pravda je taková, že jeho celkové obrazové výsledky jsou jen nepatrně horší (dle zahraničních testů), než u vlajkové lodi Nikkoru 24-70/2,8 VR, který stojí dvojnásobek.  Dalším kladem je možnost seřízení ostření pomocí USB-docku a bajonet pro Nikon, Canon, Sigmu a přes adaptér i Sony (adaptér MC-11 - pouze pro kombinaci bajonet Sigma/Canon na Sony).

 

Plusy:

+ přinejmenším srovnatelná a v některých případech i mírně lepší kresba než Tamron (verze z roku 2012, nové verzi G2 se budu věnovat v samostatném testu)

+ solidní konstrukce

+ docela příjemný bokeh, byť bych očekával u řady ART ještě trochu lepší :)

+ zcela zanedbatelná aberace

+ dobře fungující stabilizace

+ možnost seřízení přesnosti ostření přes USB dock
+ gumové těsnění bajonetu, vodoodpudivá vrstva na přední čočce objektivu

+ u varianty pro Nikon elektromagnetické ovládání clony (uplatní se pro vyrovnanost expozice u sériového snímání)

 

Minusy

- pro majitele Nikonů obrácený směr prstence pro změnu ohniskové vzdálenosti

- od řady ART bych možná očekával trochu lepší kresbu až do krajů

- hmotnost - přece jenom dost cvalík

- vzhledem ke konstrukci objektivu je sluneční clona dost mělká

 

V době psaní tohoto testu se dostává na trh i nový Tamron 24-70/2,8 G2 - jeho test v prování se Sigmou najdete zde. Cena je nachlup stejná, jako u zde testované Sigmy (původně předpokládaná cena byla vyšší, konkurence asi udělala své).
 

 

Líbil se vám test a pomohl vám v rozhodování? Považujete informace v něm obsažené za přínosné? Testy nejsou komerční záležitostí a jejich vypracování je velice časově náročné. Pokud usoudíte, že stojí za 50,- Kč, pošlete je na účet 577424123/0800 - děkuji :)

 

Jaroslav Kortus, 602 379 525 (po 17.00 hod.)

NAVRCHOLU.cz