Test Tamron SP 150-600 mm f/5,0-6,3 Di VC USD (A011N)

Home =titulní strana www

Autor tohoto článku není žádným způsobem povinován se zavděčit výrobcům ani dodavatelům, pokud jsou zmíněni.. I přesto, že autor nepokládá případné publikované snímky za umělecké dílo, podléhá jejich případné použití autorskému zákonu a bez svolení autora nesmí být nikde publikovány!


Vzkazy (dotazy, připomínky, náměty) pro autora článku vítány.

Jaroslav Kortus, www.makofoto.cz

Všechny dosavadní testy objektivů zde

10.5.2014

TENTO OBJEKTIV MÁME PRO VÁS OPĚT SKLADEM NA PRODEJNĚ!

 

V lednu 2014 ohlásil Tamron oficiálně nový objektiv SP 150-600 mm f/5,0-6,3 Di VC USD, který po přestávce nahradil dřívější objektiv podobného rozsahu, který jsem testoval v roce 2006. Prodej zde testovaného nového objektivu pro bajonet Canon byl zahájen v průběhu měsíce března a vydržel na skladech asi tak dlouho, jako sněhová koule v pekle. K datu vytvoření tohoto testu je stále nedostupný a čekací listina je prý velmi dlouhá. Z tohoto důvodu se také posunul prodej tohoto objektivu pro bajonet Nikon, nicméně mi do ruky dorazil první kus. Objektiv bude k dispozici ještě pro bajonet Sony (v provedení bez VR, neb Sony má stabilizaci na snímači), ale to bude ještě asi chvilku trvat. Na první pohled by mohlo někoho překvapit, proč byl tento objektiv uživateli fotoaparátů Canon tak rychle vykoupen. Důvod je v poměru cena/kvalita/konkurence. Podívejme se nejprve na konkurenci v tomto rozsahu a na cenu:

Oficiální označení objektivu
(objektivy pro plnoformátové snímače s proměnlivým ohniskem)
Hmotnost g Filtr mm Cena

1) Tamron SP 150-600 f/5,0-6,3 Di VC USD

1951

95

31.990

2) Sigma 150-500mm f/5,0-6,3 APO DG OS HSM

1910

86

29.490

3) Sigma 50-500mm f/4,5-6,3 APO DG OS HSM

1970

86

37.590

4) Nikkor 80-400mm f/4,5-5,6 G AF-S ED VR

1590

77

67.990

5) Nikkor 200-400mm f/4,0 AF-S G ED VR II

3360

52*

176.990

6) Sigma 300-800 f/5,6 APO EX DG HSM 5870 46* 194.990
* vnitřní filtr

Problém je v tom, že do ohniska 300 mm včetně je na trhu objektivů skutečně hodně velký výběr, ale 300 mm je taková magická hranice - samozřejmě se to týká objektivů pro plnoformátové snímače. Přes veškerou snahu jsem více objektivů s proměnlivým ohniskem dosahujícím 400-600 mm pro plnoformátové snímače nenašel.  Takže tím bychom měli vyřešenou tu konkurenci na trhu. Všechny výše uvedené objektivy mají nejdelší ohniskovou vzdálenost 400-600 mm, jsou vybaveny ultrazvukovým ostřením a stabilizací. Objektivy s pevným ohniskem v rozsahu 400 - 600 mm v tomto přehledu neuvádím, protože nejlevnější je Sigma 500 mm/f4,5 za 133.000,- Kč. Pokud pracujete ve vládě, v bruselském parlamentu nebo vlastníte pár činžáků v Praze, doporučuji výborné objektivy Nikkor 400/2,8 nebo 600/4 či 500/4 - za čtvrt milionu vás svou kvalitou nezklamou a budete mít to nejlepší. Takže zpátky na zem.

Cena
Objektivy 1) až 3) lze zařadit do zhruba stejné cenové kategorie, tj. od 30 do 40 tisíc Kč. Objektiv 4) je již trochu jiná liga s cenou téměř dvojnásobnou (pozor na jeho staršího bráchu stejného rozsahu, který se momentálně vyprodává někde kolem 30.000,- Kč - je neostrý, s neskutečně pomalý ostřením /na dnešní poměry/ a s velmi špatnou stabilizací - nekupovat!). Zajímavá je jeho váha - je skoro o půl kila lehčí než objektivy 1) až 3) - že by více plastových dílů?Objektiv 5) je již jiná liga - vyžaduje sponzora a šerpu na nošení. Objektiv Sigma 50-500 je tak trochu exot svým rozsahem - zde bych se snad přikláněl i k univerzálu Nikkor 28-300 - ale neměl jsem tuto Sigmu v ruce, takže nemohu dále hodnotit. Testovaný objektiv Tamron má v této řadě nejdelší ohniskovou vzdálenost, která se pro nasazení na Nikon s DX snímačem (třeba D7100), prodlouží na neuvěřitelných 900 mm při světelnosti 6,3! A to je jeden z důvodů, proč je tento objektiv tak žádaný. S výjimkou objektivu Nikkor 200-400 mm zapomeňte, že byste nasadili na některý z výše uvedených objektivů jakýkoliv telekonvertor k prodloužení ohniskové vzdálenosti - i ty nejlepší zrcadlovky umí automaticky ostřit jen do clony 8 (většinou pouze na středový bod) a i v případě ručního ostření by byl hledáček již tak tmavý, že byste viděli velké nic, natož ještě zaostřit (možná v Afice na safari za slunečného počasí by to šlo).

Všeobecně
Obliba teleobjektivů nižší cenové kategorie (mají nižší světelnost) stoupá úměrně tomu, jak se vylepšují schopnosti zrcadlovek pořizovat kvalitní snímky na vyšší ISO. Nastavení vyšší citlivosti snímače je ve většině případů nezbytné (pokud nefotografujete nepohyblivé předlohy s použitím stativu). Pro získání lepší ostrosti je třeba tyto objektivy přiclonit alespoň na clonu 8. V kombinaci s ohniskovou vzdáleností je i přes stabilizaci nutné pro pořízení kvalitních snímků používat časy od 1/300s výše - pokud se objekt pohybuje, což např. ptáci dělají, je nutné používat ještě kratších časů. A kombinace clony 8 a např. 1/500 s znamená při 100 ISO již skutečně krásné počasí s přímým slunečním svitem - v korunách stromů tomu tak zpravidla není. Potom nezbývá nic jiného, než zvyšovat citlivost snímače (zvyšovat ISO). Zatímco před 8 lety bylo použití 500 ISO téměř devastující pro kvalitu obrazu, dokáží dnešní zrcadlovky, zvláště vyšších cenových skupin, pořizovat běžně kvalitní snímky až do 3000 ISO (některé i výše). S tím, jak se zlepšuje kvalita zrcadlovek a klesá jejich cena, stává se fotografování s levnějšími teleobjektivy = s nižší světelností, přístupné široké fotografické veřejnosti, která si tak již nemusí říkat "na ptáky jsme krátký....".

 Mechanické provedení a příslušenství

Objektiv má 20 členů ve 13 skupinách, maximální clona je 32-40 - má 9 lamel, nejkratší zaostřitelná vzdálenost je 2,7 metru, maximální měřítko zobrazení je 1:5, vnější rozměry jsou 105 (průměr) x 260 mm (délka). Objektiv je odolný vůči stříkající vodě - má 2 gumová těsnění v bajonetu. Obsahuje 3 LD prvky (s nízkým rozptylem světla) a povrch čoček je opatřen speciálním povlakem (eBAND - Extended Bandwidth Angular-Dependency), který přispívá k podstatnému zvýšení odolnosti proti reflexům. Zkratka SP v názvu objektivu nás má upozornit na odolnou konstrukci a kvalitu objektivu. Průměr filtrového závitu je 95 mm - takový menší pivní tácek, cena případných filtrů nebude jistě malá - naštěstí se na tento typ objektivů používají filtry velmi vzáce - snad jen UV pro ochranu objektivu. Ale pokud budete používat sluneční clonu (dostanete s objektivem), nebude ani ten třeba.

Objektiv získal cenu TIPA AWARDS za rok 2014 v kategorii "Best expert DSLR lens" (uvidíme, zda zaslouženě). Pokud k tomu připočteme záruku 5 let a případné opravy do 3 dnů (což se týká všech objektivů Tamron), vypadá to docela zajímavě - uvidíme na testu.

12.5.2014
Prvních pár kusů s bajonetem na Nikon dorazilo do ČR (a když uvádím, že prvních PÁR, můžete to brát klidně doslova). Nicméně jeden již míří mým směrem. Nyní ještě sehnat k zapůjčení Sigmu 150-500 (pokud budou v Megapixelu tak vstřícní) a "souboj" může začít. Nemějte mi za zlé, že jej nebudu porovnávat s Nikkorem 80-400 - to už je zase trochu jiná cenová liga, nehledě na to, že nejdelší ohnisko 400 mm je 600 mm Tamronu již dosti vzdáleno.

13.5.2014

Vybalujeme
Objektiv obdržíte v klasické lepenkové krabici, která obsahuje vlastní objektiv s přední a zadní krytkou, stativovou patkou a sluneční clonou. Nechybí návod k použití a návod na registraci pětileté záruky (bez registrace je záruka v ČR pouze dvouletá). Pětiletá záruka se vztahuje pouze na prvního majitele, který provedl registraci. U přední krytky objektivu potěší, že ji lze sejmout jak stlačením z boku, tak zevnitř (stejně, jako krytky Nikonů). To je zvláště u tohoto objektivu velice důležité, protože při nasazení hluboké sluneční clony by nebylo možné krytku sejmout - hluboké zářezy v krytce umožní její odejmutí i ve slabších rukavicích. Řada konstrukčních prvků objektivu - např. celá přední část, je plastová, což se samozřejmě kladně projeví ve hmotnosti objektivu. Bajonet je samozřejmě kovový, stejně jako celá příruba objektivu, která je navíc opatřena gumovým těsněním.

Ovládací prvky
Nejširší je prstenec pro změnu ohniskové vzdálenosti - je velmi příjemné, že v celé dráze klade přiměřený odpor, je příjemně široký i pro ovládání v rukavicích. Změna ohniskové vzdálenosti ze 150 na 600 mm znamená jeho pootočení o téměř 180 stupňů, což lze těžko zvládnout v jednom kroku - při normálním držení objektivu si budete muset patrně při otočení z jedné do druhé krajní polohy jednou přehmátnout, což ovšem nepovažuji za závadu - není to v praxi moc časté. Při změně ohniska ze 150 na 600 mm zvětší objektiv svou délku o cca 8 cm. S nasazenou sluneční clonou tak dosáhne délky cca 46 cm!

Druhý prstenec, který je blíže k fotoaparátu, slouží pro ruční ostření (při automatickém ostření se samozřejmě NEotáčí). I při automatickém zaostření lze bez přepnutí objektivu do režimu ručního ostření provést kdykoliv ručně korekci. Pokud budete fotografovat bez stativu, budete mít s ručním ostřením trochu problém - pokud budete mít ruku pod objektivem (a jinak držet nejde), dosáhnout vaše prsty přesně na prstenec pro změnu ohniskové vzdálenosti.  Pokud byste chtěli ručně ostřit, museli byste uchopit objektiv těsně u fotoaparátu - ovšem patka stativu vám prakticky nedovolí prsty dosáhnout na ostřící prstenec, nehledě k tomu, že takto uchopený objektiv rozhodně nepřispívá ke stabilitě celé sestavy - měli byste podobný pocit, jako držet ve střelnici na pouti vzduchovku jen jednou rukou. Stejné řešení má např. i objektiv Nikkor 80-400. Při umístění objektivu na stativ se situace změní, protože druhou rukou můžete ovládat prstenec pro ostření shora a to není problém. Chod ostřícího prstence je velmi precizní a plynulý bez "mrtvých" poloh a klade podstatně menší odpor než prstenec pro změnu ohniska. Oba prstence jsou opatřeny drážkováním, takže ruka vám určitě nesklouzne.

Na následujícím obrázku si můžete prohlédnout délku srovnatelných objektivů bez a se sluneční clonou (zleva Canon 80-400, Nikkor 80-400, Tamron 150-600 - ten se nevešel celý).

 

Na objektivu je umístěn zámek změny ohniskové vzdálenosti, který zabraňuje samovolnému vysouvání objektivu - uzamkne objektiv na ohnisku 150 mm. Je to potřebné, protože i nový kus má tendenci se samovolně vysouvat - pokud jej zvednete samotný ze stolu za patku stativu, vysune se na cca 400 mm. I při uzamčení ohniskové vzdálenosti na 150 mm lze s objektivem na tomto ohnisku fotografovat.

Objektiv je vybaven třemi přepínači:

a) přepínačem rozsahu ostření - tímto přepínačem lze volit mezi plným rozsahem a rozsahem od 15 metrů do nekonečna. Při fotografování vzdálených objektů nemusí tak objektiv při neúspěšném automatickém zaostření projíždět celý ostřící rozsah.

b) přepínačem ručního a automatického ostření - samozřejmě lze vypnout automatické ostření i na těle fotoaparátu, ovšem zde je to podstatně rychlejší, zvláště, pokud máte rukavice - nahmatání titěrné páčky na fotoaparátu a její přepnutí v rukavicích je téměř nadlidský výkon.

c) přepínačem stabilizace - má pouze dvě polohy - vypnuto a zapnuto.

 

Světelnost objektivu na různých ohniskových vzdálenostech:

Ohnisková vzdálenost Clona Ohnisková vzdálenost Clona
150-200 5,0 251-350 6,0
201-250 5,3 351-600 6,3

 

 Kresba - ostrost objektivu

Testovat kresbu takového teleobjektivu v celé ploše je trochu problém. Zvolil jsem v tomto případě klasickou mapu. Snímky pořízeny fotoaparátem D800 (níže D7100) do formátu NEF, automatické ostření live-view, priorita clony, převod do nejvyšší kvality JPG, bez doostřování. Pozor! Výřezy odpovídají velikosti fotografie 180 x 120 cm!!! Jedná se o výsledek testu konkrétního, náhodně vybraného objektivu určeného pro běžnou maloobchodní síť. Jednotlivé objektivy se od sebe mohou lišit.

Fotoaparát Nikon D800

Střed
Pozor! Výřezy odpovídají velikosti fotografie 180 x 120 cm!!!
Fmm f/5.6 f/8 f11
150 mm
  f/5.6 f/8 f/11
250 mm
  f/6 f/8 f/11
350 mm
  f/6.3 f/8 f/11
500 mm
  f/6.3 f/8 f/11
600 mm
Z výřezů je patrné, že na ohnisku 150 mm je objektiv velice ostrý již od clony 5,6. Mimo ohniska 600 mm dostanete nejlepší kresbu ve středu obrazového pole na cloně 8. Na ohnisku 600 mm je velmi dobrá kresba již při cloně 6,3, což je docela překvapující. Ostrost objektivu ve středu obrazového pole je velmi, velmi dobrá, skoro by se chtělo říci výborná, když uvážíte, na jak velký výřez se díváte.

Levý horní roh
Pozor! Výřezy odpovídají velikosti fotografie 180 x 120 cm!!!

Fmm f/5.6 f/8 f11
150 mm
  f/5.6 f/8 f/11
250 mm
  f/6 f/8 f/11
350 mm
  f/6.3 f/8 f/11
500 mm
  f/6.3 f/8 f/11
600 mm

Zatímco ostrost objektivu ve středu obrazového pole byla takřka výborná, rohy jsou slabší (ne okraje, tam je ostrost na většině ohniskových vzdáleností dobrá až přijatelná). Ovšem neostrost v rozích u tohoto objektivu, dle mého názoru, nehraje moc velkou roli. Určitě si jej nebudete kupovat k reprodukcím map či novin. Objektiv je určen především pro fotografy přírody nebo třeba sportů, konaných pod širým nebem a u těchto snímků nehraje neostrost v rozích žádnou roli, nehledě k tomu, že rohy jsou za těchto okolností téměř vždy mimo pásmo hloubky ostrosti. Takže se tím nenechte moc ovlivnit. Důležitá je ostrost ve středové části obrazu a ta může konkurovat i objektivům několikanásobně dražším. Prakticky vždy, když použijete clonu 8, dostanete výborné výsledky.

Fotoaparát Nikon D7100

U fotoaparátu Nikon D7100 se pro snímek bere pouze středová část objektivu (DX snímač), proto lze očekávat změnu ostrosti v okrajových částech obrazu (jsou blíže středu). Bližší vysvětlení můžete najít v článku Rozdíl mezi FX a DX objektivy. U DX snímačů je nutné přepočítat fyzickou ohniskovou vzdálenost násobením koeficientem 1,5. Proto jsou u jednotlivých ohniskových vzdáleností uvedeny 2 hodnoty - dolní v závorce je přepočtené ohnisko pro DX snímač.

Střed
Pozor! Výřezy odpovídají velikosti fotografie 160 x 106 cm!!!
Fmm f/5.6 f/8 f11
150 mm
(225 mm)
  f/5.6 f/8 f/11
250 mm
(375 mm)
  f/6 f/8 f/11
350 mm
(525 mm)
  f/6.3 f/8 f/11
500 mm
(750 mm)
  f/6.3 f/8 f/11
600 mm
(900 mm)

Výsledky ostrosti ve středu obrazu se prakticky neliší od fotoaparátu D800 (a proč by také měly, že?). Případné drobné odchylky mezi fotoaparáty lze přičíst malou měrou i ostřícímu mechanismu - v obou případech bylo použito automatické ostření na střed obrazu.

Levý horní roh
Pozor! Výřezy odpovídají velikosti fotografie 160 x 106 cm!!!

Fmm f/5.6 f/8 f11
150 mm
(225 mm)
  f/5.6 f/8 f/11
250 mm
(375 mm)
  f/6 f/8 f/11
350 mm
(525 mm)
  f/6.3 f/8 f/11
500 mm
(750 mm)
  f/6.3 f/8 f/11
600 mm
(900 mm)

Zde bylo ve srovnání se snímky pořízené Nikonem D800 patrné dramatické zlepšení ostrosti rohů snímku, což je pochopitelné - rohy se nachází blíže optické ose objektivu. Je potěšující, že nejvyšší ostrost rohů (pokud byste ji potřebovali), se nachází na ohniscích 500 a 600 mm - a to jsou přesně tak ohniska, kvůli kterým si tento objektiv budete pořizovat. Jinak řečeno - pokud si na fotoaparátu Nikon D800 (či jiném plnoformátovém snímači) uděláte výřez odpovídající DX snímači, dostanete cca stejné výsledky (ohledně ostrosti), jaké jsem dostal já při snímcích s D7100. Konkrétně u fotoaparátu Nikon D800 máte bodů dostatek na to, abyste si to mohli dovolit.

A znovu musí opakovat, jako ve většině testů - díváte se na výřezy odpovídající tiskové velikosti 180x120 cm (u D800) a 160x106 cm (u D7100) a to BEZ JAKÉHOKOLIV DOOSTŘOVÁNÍ !!! Málokdo dělá takto velké fotografie - a u všech menších budou výsledky opticky vždy lepší.

 

 Stabilizace

Stabilizační systém, jak je uvedeno výše, může být pouze zapnutý nebo vypnutý. Důležité je, že stabilizace odvádí dle mého názoru svou práci velmi dobře - její účinek je zvláště patrný na ohnisku 600 mm.

Následující dva snímky jsou pořízeny Nikonem D800 na ohnisku 600 mm z ruky časem 1/40 s. První snímek ukazuje nejlepší ze snímků, které se mi podařilo pořídit s vypnutou stabilizací, druhý snímek je pořízen se zapnutou stabilizací - na první pokus.

Stabilizace vypnutá VC OFF

Stabilizace zapnutá VC ON

Na ohnisko 600 mm a 1/40s dobrý výkon - samozřejmě toto je extrémní případ. Nepředpokládám, že by někdo spoléhal při časech kolem 1/40s na stabilizaci:). Při kliknutí na výřez si můžete prohlédnou originální snímky v JPG. Stabilizace pracuje velmi tiše, její zapnutí spíše než sluchem zjistíte malým cuknutím obrazu v hledáčku. Stabilizaci nemám co vytknout, při použití na stativu ji doporučuji samozřejmě vypnout. Při zapnuté stabilizaci je nutné počítat s intenzivnějším vybíjením baterie fotoaparátu - jako u každé stabilizace. Nezapomeňte, že stabilizace nemá co dělat s fotografovaným objektem, který si může vyžadovat kratší čas než ten, který dokážete "udržet". Účinek stabilizace samozřejmě klesá s prodlužováním ohniskové vzdálenosti - např. při ohnisku 600 mm na Nikonu D7100 (ekvivalent 900 mm), je problém udržet na jednom místě ostřící bod, i když stabilizace dělá, co může. Níže ještě pár extrémů z ruky:

Fotoaparát Nikon D7100 (uvedené ohniskové vzdálenosti si vynásobte x 1,5) - všechny snímky pořízeny "z ruky", tj. bez použití stativu se zapnutou stabilizací - VC-ON. Ostrost samozřejmě není 100%, ale pokud byste z většiny snímků nedělali výstavní zvětšeniny, tak by to bylo OK:). Každý "udrží" samozřejmě jiné časy, níže uvedené chtějí určitou praxi - jako na střelnici - nadechnout, vydechnout, fotit. Jedna zkušenost - sériové snímání nevedlo v mém případě k uspokojivým výsledkům, lepší bylo pořizovat snímky po jednom.


Závěr ke stabilizaci
Jsem spokojen, na tento ohniskový rozsah pracuje dobře. Na ohnisku 600 mm a použití Nikonu D7100 (úhel záběru odpovídající 900 mm) stabilizace funguje, ale již není tak účinná.

 Ostření

Přiznám se, že většinu snímků jsem pořizoval na ta nejdelší ohniska - ostatně, tento objektiv si přece nepořizujete proto, abyste s ním fotografovali na ohnisko 150 mm. Všechny další snímky (mimo fotografie měsíce), jsou pořízeny fotoaparátem Nikon D7100. Jednak jsem jej vybral proto, že před snímačem nemá AA filtr, který by fotografie mírně zneostřoval při snaze odstranit moiré a dále proto, že dojde k prodloužení ohniskové vzdálenosti 1,5x, takže budou velmi dobře vidět případné nepřesnosti správného zaostření. Fotografie byly pořízeny do formátu NEF a v programu Capture NX2 převedeny v nejvyšší kvalitě do JPG, bez doostření a dále mírnou JPG kopresí snížena jejich velikost. Použití/nepoužití stativu je uvedeno u jednotlivých snímků.

Ostření považuji za velmi rychlé a spolehlivé a to i na ohnisku 600 mm (u D7100 přepočtené 900 mm). Provedl jsem si pouze rychlý test na 600 (900) mm. Myslím, že to nepotřebuje komentář. Zkusil jsem i průběžné ostření (AF-C), které je trochu váhavější - nikoliv v přesnosti, ale existuje i rychlejší. Pokud byste natáčeli s tímto objektivem i video a používali průběžné ostření, bylo přeostřování patrně ve videu slyšitelné, na rozdíl od motorku stabilizace. Ale kdo to myslí s natáčením videa vážně, tak stejně používá externí mikrofon, takže to nehraje roli. Samozřejmě při dlouhých ohniskových vzdálenostech je přesnost zaostření kritická - i pár centimetrů mimo znamená posun mimo hloubku ostrosti a na snímku bude znát. Pokud by se vám přesto některé snímky na nejdelším ohnisku nezdály ostré jako břitva, pak vězte, že svou roli zde hraje i vlnění teplého vzduchu nad zemí nebo jsou snímky pořízeny bez stativu (je to u nich vždy uvedeno).

Pro pořizování snímků s teleobjektivy doporučuji nastavit ostření na tlačítko AF-ON a vypnout ostření při namáčknutí spouště (u Nikonu D7100: MENU - f Ovládací prvky - f4 Funkce tlačítka AE-L/AF-L - AF-ON Aktivace automat.zaostřování). Při volbě této funkce se automaticky vypne ostření při namáčknutí spouště. U Nikonu D800 - a4 Aktivace zaostrování - Tlačítko AF-ON. Kdykoliv budete chtít zaostřit, stisknete tlačítko AF-ON palcem. Tento způsob má tu výhodu, že pokud fotografujete objekt ve stále stejné vzdálenosti - třeba ptáky na hnízdě - můžete pouze jednou zaostřit (na středový bod, který ostří i za šera), udělat třeba lepší kompozici a potom již pouze tisknout spoušť bez toho, že by se fotoaparát zdržoval opětovným ostřením a rizikem, že fotoaparát nezaostří, protože pod ostřícím bodem se zrovna nachází peří bez kontrastu. Dobré je také používat režim live-view - alespoň uvidíte na displeji, co se v hnízdě děje (případně můžete pozorovat hnízdo dalekohledem a pořizovat fotografie přes dálkové ovládání spouště). Navíc je v tomto režimu již předsklopené zrcátko, takže při stisknutí spouště nedochází k chvění fotoaparátu v důsledku sklopení zrcátka. Samozřejmě můžete také automatické ostření vypnout a zaostřovat ručně. Při vysoké hladině osvětlení je problém zkontrolovat na displeji, zda je fotografie ostrá, protože je na něm prd vidět. Zde doporučuji lupu - viz. závěrečná kapitola tohoto testu.

Malá poznámka: objektiv není parfokální, tj. pokud je zaostřeno na ohnisku 300 mm, po změně ohniska na delší bude třeba zaostřit znovu. Při změně ohniska na širší by to bylo třeba též, pokud se nepřesnost zaostření neschová do hloubky ostrosti.

Doplnění k 22.5. na základě několika dotazů: Objektiv je konstruován pro plnoformátové snímače, tj. snímače, jejichž velikost odpovídá políčku kinofilmu (což je např. Nikon D700, D3, D600, D800, D4) . Jeho nejdelší ohnisková vzdálenost je 600 mm, vztažená k velikosti políčka kinofilmu. Řada zrcadlovek D3xxx, D5xxx, D7xxx, D100, D70, D40, D80 atd. má snímač menší (označován jako DX). Zde je nutné počítač s tzv. "crop faktorem" nebo-li "ořezovým faktorem" - snímač nevyužije celé obrazové pole objektivu, nýbrž výřez kolem středu objektivu. Je to z hlediska velikosti obrazu stejné, jako kdyby jste si udělali stejný výřez v počítači. Z toho vyplývá: nemění se minimální zaostřovací vzdálenost objektivu, nemění se hloubka ostrosti, nemění se světelnost. Pro názornou představu: je to stejné, jako když budete promítat obraz na plátno velikosti 2,4 x 3,6 metru (obraz vyplní celé plátno) a poté na stejné místo postavíte plátno velikosti 1,58 x 2,37 metru. Velikosti plátna v metrech odpovídají v našem případě velikosti snímačů v milimetrech. A crop faktor je právě poměr mezi velikostí stran (2,4 : 1,58 = 1,5 stejně jako 3,6 : 2,37).

Závěr k rychlosti a spolehlivosti ostření
Vyzkoušel jsem ostření přes live-view, automatické i ruční. Neshledal jsem žádný problém v přesnosti ostření ani jednou metodou. Ve fotoaparátu nebylo třeba provádět žádné korekce (BF a FF). Toto je velmi potěšující zjištění, protože přesnost zaostření je u takovéhoto typu objektivu, který má na nejdelším ohnisku velmi malou hloubku ostrosti, zásadní vlastnost.

Objektivně je ovšem třeba také dodat, že jsem vše zkoušel za krásného počasí na relativně kontrastních motivech. Dnešní moderní zrcadlovky dokáží automaticky ostřit na středový bod až do světelnosti odpovídající cloně 8. Světelnost 6,3 na nejdelším ohnisku je již jen krůček od tohoto maxima a za špatného počasí či za šera spolehlivost automatického zaostření klesá, zvláště, pokud budete chtít používat průběžné zaostření (AF-C). Zde se mi osvědčilo v některých případech nastavení režimu automatického ostření na nejbližší objekt v rámci ostřících bodů - většinou alespoň jeden z nich se chytil.

 Chromatická aberace, odolnost na protisvětlo

Jak by řekl můj syn, tohle mne "skutečně dostalo" a nečekal jsem to. Zkoušel jsem vyrobit aberaci na nejnižších clonách a všech možných ohniscích. Fotil jsem kovové nárazníky automobilů, antény na střechách, plechové věže na kostelech a nic, nic, nic - ani ve středu, ani na okrajích, ani zelená, ani fialová:). Takovýto výsledek se vidí skutečně málokdy. Odolnost na protisvětlo jsem netestoval, to bych musel sundat sluneční clonu - ta je totiž tak hluboká, že dostat slunce do záběru je skutečně dost problém.


Závěr k aberaci
Zde skutečně není co řešit, vynikající výsledek. Aberace vám snímek rozhodně hyzdit nebude.

 Bokeh aneb podání neostrého pozadí

Následující snímky jsou pořízeny bez stativu jen se stabilizací, případná neostrost jde na vrub fotografa:)




Pokud nejsou ve snímku moc kontrastní objekty, ještě to jde. Jakmile se tam ovšem objeví, začne dělat objektiv zajímavé artefakty - tedy zajímavě nehezké - jakési "penízky", jejichž velikost je závislá na odstupu předmětu od pozadí. Dobrou zprávou je, že se tato nectnost projevuje hlavně na ohnisku 600 mm, na kratších ohniskových vzdálenostech není tak výrazná.

Závěr bokeh
Pokud nejsou ve snímku příliš kontrastní plochy, je neostré pozadí podáno ještě nějak snesitelně, i když mi to připadá, jako kdyby se objektiv snažil ostře ohraničit neostré plochy. Jakmile tam jsou a ještě ke všemu nastavíte ohnisko na 600 mm, dělá objektiv nehezké fleky.

 Běžné snímky

Všechny snímky jsou pořízeny zrcadlovkou Nikon D7100. Snímky 21, 36, 48, 50, 210, 224, 241, 266, 277 a 314 jsou pořízeny ze stativu, ostatní z ruky. Nikon D7100 má ze všech současných fotoaparátů na trh nejvyšší hustotu bodů na jeden čtvereční milimetr (větší hustotu než D800). Pokud tedy bude vyhovovat objektiv dle vašeho názoru tomuto rozlišení, na všech ostatních fotoaparátech Nikon na tom budete již jenom lépe:)





 

 Závěrečné hodnocení

Pokud se mne týká, jsem objektivem příjemně překvapen - pro získání vlastního názoru zde máte dostatečný počet snímků pro vlastní závěr. Za své peníze dostáváte velmi solidní hodnotu. Zvláště potěšující je na tomto objektivu ostrost, zejména ve středové části snímku a to na všech ohniscích, ohnisko 600 mm nevyjímaje. Budete se muset smířit se slabším bokehem, ovšem se stabilizací, rychlostí a spolehlivostí ostření budete spokojeni. Rozhodně budete mít ostřejší snímky s tímto objektivem, než např. nasazovat na Nikkor 70-200/2,8 telekonvertor 2x. Největším přínosem tohoto objektivu je ohnisková vzdálenost 900 mm se světelností 6,3, které nelze jinak za normální peníze na zrcadlovce dosáhnout. V cenové kategorii do 40.000,- Kč budete asi velmi těžko hledat tomuto objektivu konkurenci. Zcela profesionálních výsledků lze dosáhnout zakoupením objektivu Nikkor 800/5,6 s váhou 4,6 kg a cenou 430.000,- Kč:)

Doplnění 8.8.2014 - na Dpreview se objevil laboratorní test tohoto objektivu na zrcadlovce 5DIII a též slovní hodnocení tohoto objektivu.


Když se budete nudit, zkuste si pořídit snímek měsíce, dokud tam je. Za pár milionů let tam prý již nebude:)
Tamron 150-600, ohnisko 600 mm, Nikon D800, 1/800s, f8, výřez

Na úplný konec pár doporučení, týkajících se stativu a některých dalších užitečných pomůcek

Fotit s teleobjektivy s ohniskovou vzdáleností nad 400 mm "z ruky" je tak trochu loterie. Sice se občas může podařit dobrý snímek (zvláště, pokud nastavíte skutečně krátký čas), ale spoléhat na to nejde a počet zkažených snímků ve velice, velice velký. Stativ proto není frajeřina, ale nutnost. A nejde jen o stativ, ale také stativovou hlavu.

Stativ

Zde nebudu doporučovat konkrétní značku, ale nezapomeňte, že např. zde testovaný objektiv má 2 kg, k tomu připočteme třeba fotoaparát D800 s bateriovým gripem, což je s baterií dalších cca 1,5 kg a máte zde sestavu o cca 3,5 kg hmotnosti. Důrazně doporučuji volit takový typ stativu, který bude mít dostatečnou tuhost při vysunutí nohou do takové délky, aby se hledáček nacházel v úrovni vašich očí. Není totiž nic horšího, než čekat u hnízda a neustále se hrbit před hledáčkem. V žádném případě nevytahujte středovou tyč, pokud ji stativ má. Je to nejhorší věc, kterou můžete pro teleobjektiv udělat - pokud není středová tyč velmi, velmi masivní, dochází ke chvění fotoaparátu a jeho rozvibrování po každém klepnutí zrcátka. Pokud to situace dovolí, doporučuji exponovat v režimu live-view - zrcátko je totiž v tomto režimu již sklopené, a k expozici dochází již jenom závěrkou fotoaparátu. Nespoléhejte na různé pytlíky s pískem, kterými stativ dostatečně zatížíte - kdo by se tahal s další zátěží (pokud nebudete několik hodin na stejném místě a nehodláte se nikam přesouvat). Nezapomeňte, že stativ bude muset unést i poměrně masivní stativovou hlavu, která též neváží málo. Stativ je bohužel vždy kompromisem mezi hmotností, velikostí, tuhostí a CENOU. Stativ, který nebude stát jako přibitý, není stativ, ale držák prutu na ryby - tam každé zachvění oceníte:) A pokud chcete opravdu ostré snímky, doporučuji exponovat bezdrátovou nebo drátěnou spouští.

Pokud se týká výběru stativové hlavy, je nutné zvážit, zda bude třeba fotoaparátem na stativu plynule pohybovat nebo ne. Pokud budete chtít fotoaparátem pohybovat, budete potřebovat takovou hlavu, která vám pohyb, nejlépe v obou osách (tj. nahoru a dolů), umožní. Navíc musíte docílit toho, že když takto pohyblivý fotoaparát pustíte z rukou, tak se celá sestava nepřeváží a nespadne - tj. fotoaparát by bez jeho držení měl v optimálním případě zachovat poslední polohu nebo se alespoň vrátit do rovnovážného stavu. Pro případ, že budete fotoaparátem pohybovat, mohu doporučit např. stativovou hlavu Manfrotto 503. Je to sice hlava určená pro středně těžké videokamery, je stavěná až na 8 kg zátěže a umožňuje plynule měnit tuhost otáčení i naklánění a jde i pevně zajistit v nastavené poloze. A hodí se i připojená rukojeť, přes kterou lze polohu fotoaparátu velmi jemně ovládat - a pokud budete chtít s fotoaparátem natáčet video, zabijete dvě mouchy jednou ranou. Má ovšem jednu nevýhodu - při teplotách kolem nuly začíná kapalina v hlavě tuhnout a pohyb potom není příliš plynulý.

Další velmi dobrou hlavou je hlava, kterou navrhl a prodává známý německý fotograf a kameraman Dietmar Nill - pro těžké sestavy je zda obtížnější aretace v zajištěné poloze, ale též na ní lze fotoaparát s objektivem dobře vyvážit (dodávají se s ní - za příplatek - různě dlouhé destičky). Dále existují i klasické hlavy, jako je např. Wimberley, která se hodí hlavně pro těžké teleobjektivy (sama také není nejlehčí).

Je možné si pořídit i kulovou hlavu, ovšem je třeba vybírat kvalitní, jako je např. hlava BH-55. Bohužel mají všechny tyto kvalitní výrobky jednu nepříjemnou vlastnost a to je cena.  Ale koupit si někdy kvalitu rovnou vyjde levněji, než vystřídat několik výrobků a nakonec si stejně koupit ten, který bude fungovat.

Až nasadíte celou sestavu na stativovou hlavu, udělejte si malý test - nedotýkejte se stativu, přiložte oko k hledáčku (nedotýkat se) a klepněte prstem na konec sluneční clony (kterou doporučuji důsledně používat). Jakmile uvidíte v hledáčku chvění obrazu - předpokládám vypnutou stabilizaci - je něco špatně.

Lupa na displej

Největší problém u teleobjektivů je zjistit, zda je snímek ostrý - zejména na ostrém slunci je to prakticky nemožné, ani když si zvětšíte na displeji fotografii 1:1. Pro tento účel se vyrábí lupa, kterou nasadíte dozadu na displej. Ta obraz mnohonásobně zvětší, takže to přibližně vypadá tak, jako byste pozorovali obraz na plátně o úhlopříčce třeba 2 metry. Některé mají dokonce i dioptrickou korekci. Jsou to např.:

Hoodman - přidělává se pomocí gumiček, umožňuje dioptrickou korekci - ukázka např. zde.

MEIKE - jiný výrobce - nebo Kinotehnik či Zacuto (ten je ovšem hodně drahý, určený i pro natáčení videa). Nebo to můžete zkusit zde - tam je to za pár dolarů.

Pokud některý z odkazů časem přestane být funkční, nic s tím neudělám:)

Většinu z výše uvedených značek lze zakoupit i na našem trhu, použijte přítele googla. S žádným z výše uvedených hledáčků nemám osobní zkušenost s používáním. Krátce jsem měl možnost nahlédnout na displej přes hledáček Kinotehnik a moc se mi to líbilo.

Dobře si zjistěte rozměry LCD, aby hledáček pasoval na váš fotoaparát. Některé jsou nasazovací, jiné magnetické - kolem hledáčku se připevní rámeček a na ten se potom lupa magneticky "přicucne".

Jeden ze čtenářů tohoto testu mi poslal odkaz na tuto lupu, se kterou je prý velmi spokojen a lepící rámeček se dá přilepit na krytku displeje.

Lupa má ještě jednu výhodu - pokud s ní budete fotografovat či - a to hlavně - natáčet video, získáte další opěrný bod a navíc budete moci detailně pozorovat scénu.

Přeji vám hodně krásných zážitků z fotografování, protože mnohdy nejde ani tak o výsledek na výstavu, ale stačí si hezky zafotit:)

PS: Chtěl jsem původně udělat porovnání s objektivem Sigma 150-500. Sice jsem si mohl objektiv objednat a po testech jej bez udání důvodu vrátit, ovšem zdálo se mi to zbytečné. Ač mi bylo původně přislíbeno zapůjčení objektivu, na můj email ani telefonické urgence se mi již nikdo neozval. Poté jsem již neměl čas jej shánět někde jinde. Zkusím příště rovnou dovozce.

PS1: Doplnění k 28.5.2014 - zkusil jsem emailem oslovit dovozce, firmu HAMA - též bez odpovědi. Takže se lze domnívat, že o testování objektivů Sigma není zájem (proč, netuším). V obou případech považuji ovšem tuto (ne)komunikaci za něco, co by se ve firemní kultuře stávat nemělo - již moje babička říkávala, že pozdravit je slušnost, ale odpovědět povinnost.

Doplnění 1.7.2014

Objevilo se krátké hodnocení na dpreview.

Dovolím si citovat pouze závěr:

Compared to the recently-announced Nikon AF-S Nikkor 80-400mm f/4.5-5.6G ED VR, the Tamron manages to keep pace optically across the shared zoom range - there are some small differences in measured sharpness here and there, and the Tamron has slightly higher CA at 400mm, but overall the lenses are more similar than different. The only lens that comes out noticeably ahead in any way, in fact, is the Sony 70-400mm F4-5.6 G SSM II, which offers spectacular sharpness wide-open at 400mm.

Pokud jste tento test shledali pro vás užitečný a pomohl vám ve vašem rozhodování, můžete tvorbu testů podpořit tím, že si u nás testované objektivy zakoupíte. Nabízíme jej za srovnatelné internetové ceny (v oficiální distribuci Nikon) v kamenném obchodě s profesionálním servisem a přístupem k řešení vašich přání a problémů.

Jaroslav Kortus, 602 379 525 (po 17.00 hod.)

NAVRCHOLU.cz