Nikkor 80-400/4,5-5,6 FX G ED N AF-S VR

Všechny dosavadní testy objektivů zde

7.3.2013
 

Tak jsme se konečně dočkali - chtělo by se říci. Proč? Inu proto, že předchůdce tohoto objektivu se stejným rozsahem, objektiv Nikkor 80-400 AF-D, pochází již z roku 2000. Nikonu trvalo dlouhých 12 let, než tento objektiv inovoval. S objektivem Nikkor 80-400MM F4.5-5.6 D VR jsem se setkal poprvé v roce 2004 a podruhé v roce 2009 - poprvé jsem je zkoušel krátce na Nikonu D100, podruhé na D3. A musím rovnou napsat, že v obou případech to byla pro mne hrůza - velice pomalé ostření, které bych tomuto objektivu odpustil - ale ta ostrost! Po pár snímcích jsem jej zase rád vrátil, snímky byly pro mé účely nepoužitelné - možná ještě tak pro fotografie na minilabu do formátu 13x18 cm. Není divu - podívejte se na MTF křivky objektivu, které udávají jeho ostrost (rozlišovací schopnost) - vlevo na 80 mm, vpravo na 400 mm.

MTF křivky starého objektivu Nikkor 80-400 AF-D

Ostrost tohoto objektivu na 400 mm bylo snad to nejhorší, co jsem kdy od nějakého Nikkor objektivu viděl. Tento objektiv byl v posledních letech (a ještě je - v doprodeji) nabízen za cca 31.000,- Kč.

Budiž tedy Nikon pochválen, že se uživatelé dočkali jistě dokonalejšího nástupce, ale tentokráte již s ultrazvukovým ostřením, ED členy, nano-krystalickým povlakováním (N) a samozřejmě jinou kostrukcí.  Stejně jako jeho starší bratr jeho obrazové pole pokrývá FX snímače (D700, D3, D3s, D3x, D4, D600, D800, D800e).

Jaké jsou technické parametry nového objektivu?

MTF křivky nového objektivu Nikkor 80-400 AF-S ED VR (vlevo 80 mm, vpravo 400 mm)

vypadají skutečně jinak a naznačují, že tento objektiv bude o poznání ostřejší s dobrým přenosem kontrastu, zvláště ohnisko 400 mm. Čtení MTF křivek je popsáno hezky zde.

K objektivu dostanete zcela běžné příslušenství: brašničku, přední a zadní krytku a bajonetovou sluneční clonu. Nová verze objektivu již nemá clonový kroužek a lze ji tedy použít na všech fotoaparátech, které mají schopnost nastavit clonu z těla (označení G v názvu objektivu) - což jsou např. všechny digitální zrcadlovky. Na fotoaparátech se snímačem formátu DX (APS-C) bude přepočtená ohnisková vzdálenost 1,5x vyšší, tedy 120 - 600 mm.  Asi jsem to ještě nikdy nezmiňoval, ale v oblasti teleobjektivů nejsou mezi ohnisky tak velké rozdíly, jak by se mohlo zdát - např. rozdíl mezi ohnisky 18 a 24 mm je v širokoúhlém rozsahu velmi výrazný, ovšem rozdíl např. mezi ohniskem 400 a 500 mm je podstatně méně patrný. Vypůjčím si od Nikonů jejich simulátor ohniskových vzdáleností a pro zajímavost malé porovnání:

18 mm (úhel 76^o 10´) a 24 mm (úhel 60^o 50´)

 

400 mm (úhel 4^o 00´) a 500 mm (úhel 3^o 10´)

 

V prvním případě je rozdíl ohniskových vzdáleností 6 mm, ve druhém 100 mm. Chci tím pouze začátečníkům naznačit, že milimetr na širokém ohnisku je jiný milimetr, než na dlouhých ohniscích (rozdíl je dán obrazovým úhlem). Jinými slovy - při fotografování v místnostech bude rozdíl pár mm podstatný, zatímco rozdíl mezi 500 a 600 mm může být cenové výrazný, pocitově zanedbatelný:) Za chvíli bude patrné, proč to tak zdůrazňuji.

Pokud si v současné době chcete pořídit teleobjektiv (ať již pro formát DX či FX), máte ze seznamu teleobjektivů, které jsou v současné době na trhu, na výběr mezi:

Šedivou barvou jsou zvýrazněny objektivy, které lze použít pouze na DX snímačích, zbylé objektivy je možné použít na FX i DX snímačích s tím, že u fotoaparátů s DX snímači se bude ohnisková vzdálenost násobit 1,5x. Pokud nebudete chtít zaplatit za teleobjektiv více než 70.000,- Kč, potom je výčet Nikkor objektivů na dlouhá ohniska tímto zatím konečný. Patrně vás, stejně jako mne, zarazí cena nového objektivu.

Úvaha první:
Mezi objektivem 80-400 a 70-300 je značný cenový rozdíl - ovšem světelnost těchto objektivů je stejná, oba mají vnitřní ultrazvukové ostření. Na nejširším ohnisku je rozdíl 10 mm mezi 70 a 80 mm zanedbatelný - tento objektiv budeme používat přece převážně na vyšších ohniskových vzdálenostech. A tam je též rozdíl mezi 300 a 400 mm prakticky zanedbatelný. Proč? Souvisí to totiž s rozlišením snímačů, které v poslední době stoupá do závratných výšin a dovoluje nám tak při použití kvalitního objektivu udělat také kvalitní výřez bez toho, že by nám muselo být líto, že přijdeme o pár milionů bodů. To by rozdíl v obrazové kvalitě těchto dvou objektivů musel být sakra výrazný, aby ospravedlnil nárůst ceny o  47.000,- Kč. Navíc objektiv 70-300 je o poznání lehčí a menší. A komu by těch 100 mm na dlouhém konci chybělo, tak jej vyjde levněji si pořídit Nikon D7100 a bude mít 105-450 mm. Já vím, že když dá D7100 na objektiv 80-400, tak bude mít přepočtené ohnisko 120-600 mm - ale bude to zase rozdíl 150 mm a zase směrem k vyšším ohniskovým vzdálenostem, takže pocitově ten rozdíl (viz obr. výše) bude zase menší. Takže sečteno a podtrženo, kdo bude vlastně cílovou skupinou uživatelů nového objektivu?

Majitelé fotoaparátů se snímačem formátu DX?
No, majitelé, kteří utratili za tělo DX fotoaparátu méně než 20.000,- Kč, tak k tomu měli asi důvod. Ti si také většinou nekupují objektivy za 60.000,- Kč. Majitelé těl DX fotoaparátů, kteří vynaložili větší částku (prakticky pouze za D300(s) nebo D7000 jsou také ochotnější si koupit kvalitnější objektivy - pokud nejsou vybaveni některým širokorozsahovým objektivem typu 18-200(300) - protože v tom případě je to většinou jejich jediný objektiv, nebo si nekoupili set 18-55 a 55-200, tak vlastní opět většinou objektiv 70-300 mm, a fajnšmekři 70-200/2,8. Stále nevidím vážný důvod všech skupin investovat do 80-400 dalších 63.000,- Kč. Kdo má model fotoaparátu s rozlišením 12 mil. bodů a menším, tak se mu vyplatí si koupit D7100 s 24 mil. bodů a udělat si s použitím kvalitního objektivu - třeba nového výborného objektivu 70-200/4 - výřez.

Majitelé fotoaparátů se snímačem FX?
Ano, nás trápí teleobjektivy více, protože si nemůžeme násobit tu ohniskovou vzdálenost 1,5x, že. Majitelé D600 a D800 (majitele D4 nechávám s dovolením stranou) si mohou pomoci do značné míry výřezem. Navíc jich hodně přešlo z D700 a mají 70-300 nebo 70-200/2,8 či starší verze 80-200/2,8 (protože v éře D700 žádný 28-300 neexistoval). Pro majitelé rozsahu 70-200 by mohl nákup vypadat lákavě, ale pak si uvědomí, že si kupují 200 mm navíc za 60.000,- Kč:). Brrrrr. Nebo je napadne, stejně jako mne, že si koupí D7100 a budou mít ze svých 70-200 rázem na dlouhém ohnisku 350 mm s 24 mil. bodů za 28.000,- Kč a získají další fotoaparát (záložní), na kterém mohou nechat trvale teleobjektiv a nebudou muset alespoň přehazovat objektivy.

Tak kde vlastně udělalo marketingové oddělení Nikonu chybu?

Kdysi jsem byl svědkem zajímavé scénky - známý (dospělý) si házel na zahradě novým bumerangem a přišla k němu sousedovic holčička, asi tak osmiletá a řekla: "Dej mi to." A dospělý řekl: "Neslyším kouzelné slovíčko" a hodil podruhé. Scénka se zopakovala, pouze holčička obměnila podruhé a potřetí svou žádost na: "Chci to!". Když dospělý házel počtvrté, holčička si vzpomněla na dobré vychování a řekla, s velkým odporem: "Prosííím!". A dospělý odpověděl: "Pozdě" a hodil počtvrté.

A v této krátké historce je ukryt problém tohoto objektivu. POZDĚ. Po tomto rozsahu v kvalitním provedení volali fotografové v době největší slávy D300, D2x, D700 a D3, protože tyto fotoaparáty měly jednu společnou vlastnost - 12. mil. bodů na snímači, ze kterých pro velké formáty již nešel dělat moc velký výřez. Pokud bude chtít Nikon více prodávat tento objektiv v současné době, tak bude muset jít podle mého názoru s cenou podstatně níže, třeba na úroveň 70-200/2,8 VRII, aby postavil fotografa alespoň před dilema, zda chce menší rozsah a vyšší světelnost či naopak. Protože který nadšenec by se chtěl vláčet současně s 70-200/2,8 a 80-400, když oba dohromady váží 3 kg? Nikon D7100 váží polovinu 80-400 a je podstatně skladnější:)

P.S. Ze své úvahy jsem vypustil telekonvertory, protože na 80-400 lze smysluplně využít pouze TC-14, se kterou se světelnost dostane na clonu 8 (což je nejvyšší hodnota, při které je funkční automatické ostření u D800, D600, D4 a D7100). Bohužel použitím telekonvertoru dochází ke zhoršení ostrosti objektivu nehledě na to, že hledáček je při takto vysokých clonách již dosti tmavý. Snad pouze pro fotografy ptáků a trhlin mostních konstrukcí by mohlo být přínosem, že při použití fotoaparátu s DX snímačem by se dostali na ohniskovou vzdálenost 400x1,5 = 600 x 1,4 telekonvertor = 840 mm. Ptáka je ovšem nutno přesvědčit, aby si sedl na dostatečně slunné místo, aby bylo možné přiclonit o jeden stupeň alespoň na clonu 11 (kvůli zlepšení kresby optické soustavy). Při ohniskové vzdálenosti rovné 840 mm může fotit bez stativu jenom dobrodruh, protože stabilizace zde již moc nefunguje. Druhou možností je samozřejmě zvýšit ISO, protože bez stativu je nutné fotografovat nejméně 1/500 s - a 1/500 s na clonu 11 a to by už musel být hodně slunečný den, abyste tam mohli nechat 100 ISO. Takže v našich zeměpisných podmínkách to vidím tak kolem 1.000 ISO a mimo přímé sluneční paprsky i výš. Ale to by již zase mohlo být výhodnější si pořídit systém Nikon 1, kde se ohnisko násobí 2x a k němu adaptér FT-1 pro DX a FX objektivy. Ale to by bylo zase jiné povídání.

Jaroslav Kortus