Pro zajímavost uvádím graf - srovnání úbytku světelnosti objektivu v porovnání s objektivem Tamron 18-270 PZD, který je též určen pro APS-C snímač, ale zrcadlovky. Z grafu je patrné, že úbytek světelnosti obou objektivů ve srovnatelném rozsahu hovoří ve prospěch Tamronu 18-270. Přeloženo do češtiny - směrem k vyšším ohniskové vzdálenosti se světelnost NEX verze objektivu snižuje rychleji, než jeho kolegy ze stejné stáje pro zrcadlovku. Např. na ohnisku 47 mm to dělá téměř jednu clonu a tak to zůstane až do ohniska 200 mm. Zajímavé.

Tamron u tohoto objektivu uvádí i poněkud jednodušší označení, než u kvalitnějších objektivů pro zrcadlovky - žádné XR či LD zkratky označující použití kvalitnější optických členů - buď tam nejsou nebo tam jsou a Tamron je neuvádí? Po nasazení objektivu na Sony NEX 5n jsem trochu znejistěl ohledně upevnění fotoaparátu na stativ. Objektiv přece jenom něco váží a stativový závit je, zdá se, v subtilním těle fotoaparátu upevněn v plastu - při ohnisku 200 mm je to již docela slušná páka, tak snad to vydrží.

Pro snazší orientaci dodejme: Sony NEX-5n má snímač velikosti APS-C s rozlišením 16,1 megapixelů, tedy podobně jako např. zrcadlovka Nikon D7000. Ohniskové vzdálenosti u všech snímků jsou uváděny bez přepočtu, pro přepočet na plnoformátové zrcadlovky je třeba ohnisko vynásobit x1,5.

Pozor! Pokud se díváte na výřezy z fotografií, prohlížíte si detail fotografie o velikosti cca 80x120 cm!!!

Fotíme

Nebude asi od věci si pro představu ukázat pár snímků, které demonstrují ohromný rozsah ohniskových vzdáleností, které tento objektiv pokrývá. Dvojice snímků jsou vždy pořízeny ze stejného stanoviště:

18 mm	200 mm

Vinětace

Vinětaci tohoto objektivu jsem skutečně nezkoumal, protože se jednak u tohoto typu objektivu předpokládá (ostatně nějakou má každý objektiv) a při prohlížení snímků mne nijak nerušila. Navíc, pokud by to vůbec bylo třeba, je možné ji snadno kompenzovat v jakémkoliv editoru. Je to asi to poslední, co by mi na tomto objektivu mohlo vadit.

Automatické ostření

Automatické ostření je vždy záležitost fotoaparátu i objektivu. Má tedy smysl jej porovnávat u dvou objektivů na stejném těle fotoaparátu. Nicméně mohu konstatovat, že ostření bylo naprosto bez problémů a bylo rychlé - samozřejmě ne tak rychlé jako u klasické zrcadlovky, na fotografování hokeje či jiných rychlých sportů bych si s touto kombinací fotoaparátu a objektivu rozhodně netroufl, ale to není vina objektivu, ale hlavně absence hledáčku na fotoaparátu. Jediná situace, kde automatické ostření občas selhávalo, bylo nevýrazné jevištní osvětlení. Na okraj je třeba zmínit, že objektiv není v žádném případě parfokální - česky řečeno, jestliže při širokoúhlém ohnisku zaostříte a poté posunete objektiv na dlouhé ohnisko, scéna nebude ostrá - je nutné zaostřit znovu - obráceně to samozřejmě platí též, ale na širším ohnisku si toho nemusíte všimnout a díky větší hloubce ostrosti to ani nemusíte poznat. Nikkor 18-200 se chová stejným způsobem.

Závěr: na sportovní přenosy to není (ale to je záležitost daná konstrukcí fotoaparátu), jinak ostří spolehlivě a naprosto tiše.

Stabilizace

Stabilizace samozřejmě není všemocná, ovšem u tohoto objektivu funguje naprosto skvěle, tím myslím stejně, jako u klasických zrcadlovek. Umožňuje pořídit ostré fotografie s časy až o 3 stupně delšími, než bez stabilizátoru. Jeho účinek je zvláště patrný na nejvyšších ohniscích.

Závěr: funkce bez výhrad

Odolnost na protisvětlo

Odolnost na protisvětlo jsem zkoušel za pošmourného dne, nicméně párkrát se sluníčko objevilo.

Závěr: nepořídil jsem tolik snímků na všech ohniskových vzdálenostech a clonách, abych mohl vydat nějaké kategorické stanovisko - tak alespoň nějaké - na snímcích, které jsem pořizoval, jsem si nevšiml žádných parazitních optických jevů typů odlesků, barevných kruhů apod.

Aberace
Prosím pozor, díváte se na výřezy odpovídající velikosti fotografie cca 80x120 cm!
Pokud byste hodlali pořizovat velkoformátové zvětšeniny, tj. větší než formát 20x30 cm, bylo by nutné ji v nějakém editoru potlačit. Je to daň za konstrukci objektivu a jeho velký rozsah (viz pro porovnání testy objektivů Nikkor 18-200, Tamron 18-200 a 18-270. Proti zde zmíněným objektivům je vyšší a projevuje se kombinací fialových a zelených kontur na fotografiích v protisvětle nebo na hranách kovových ploch.

Závěr: aberace se objevuje prakticky na všech ohniscích a clonách. Její průběh můžete sledovat v kapitole Kresba objektivu.

Zkreslení

18 mm, 1/200s, F7,1

50 mm/ 1/160s, F8

200 mm, 1/250s, F6,3

Nejvíce je patrné (jako o všech objektivů) na nejširším ohnisku, nicméně u objektivů tohoto rozsahu je to normální.

Kresba objektivu
Prosím pozor, díváte se na výřezy odpovídající velikosti fotografie cca 80x120 cm!
Způsob pořízení snímků: Stativ, samospoušť, vypnutá redukce vibrací. Fotografováno do formátu RAW, zpracování v programu Sony - Image Data Converter verze 4.0., ve kterém byl také proveden převod do formátu JPG v nejvyšší kvalitě. Protože byly JPG snímky datově velice objemné (14 až 18 MB), byly následně přeuloženy opět do JPG v programu Zoner Photo Studio 14 v 95% kvalitě. Porovnáním orginálu JPG vytvořeného v programu Image Data Converter a přeuložené verze jsem nezjistil žádné okem pozorovatelné rozdíly a jejich vypovídací schopnost tak zůstala zachována. Ve fotoaparátu i v editorech bylo vypnuto automatické odstranění aberace! Snímky nejsou doostřovány!
 

Ohnisko	F	celý snímek	Střed	Roh
18 mm	3,5
	8
	16
Na ohnisku 18 mm jsem od clony 3,5 do 11 nezjistil žádný nárůst ostrosti, od clony 16 výše dochází k úbytku ostrosti. Aberace na okrajích snímku je poměrně vysoká.
50 mm	5,6
	8
	11
	16
Na ohnisku 50 mm aberace v okrajích snímku prakticky zmizela, je vidět nárůst ostrosti objektivu, nejostřejší kreba je na clonách 8 a 11, od clony 16 výše ostrost rychle ubývá.
100 mm	6,3
	8
	16
Na ohnisku 100 mm se jeví nejostřejší snímky ve středu na cloně 6,3 , aberace v normálu.
200 mm	6,3
	8
	16
Na ohnisku 200 mm se začíná objevovat aberace již i ve středu snímku, na okrajích je aberace silná. Je opět zajímavé (prakticky stejně se chová ohnisko 18 mm), že se zvyšující se clonou nedochází ke zvýšení ostrosti obrazu.

Závěr: opakuji znovu: výřezy odpovídají velikosti zvětšeniny 80 x 120 cm a NEJSOU VŮBEC DOOSTŘOVÁNY! Nejvyšší ostrost vykazuje objektiv na ohniscích mezi 50 a 100 mm současně s nejmenší aberací. Nejméně ostrý je objektiv na ohniscích 18 a 200 mm současně s největší aberací na ohnisku 200 mm. Tak se místo hnidopšských výřezů podívejte na běžné fotografie:

Další běžné snímky
- fotografováno z ruky se zapnutou stabilizací obrazu, formát RAW převedený do JPG, snímky JSOU mírně doostřeny, bez odstranění aberace v programu Zoner Photo Studio 14 a je upraven jejich histogram mírným zvýšením kontrastu.

160mm, 1/200s, F6,3	18mm, 1/500s, F8	50mm, 1/160s, F7,1
200mm, 1/400s, F7,1	160mm, 1/40s, F6,3	200mm, 1/125s, F6,3
18 mm, 1/4 s!!!		20mm, 1/160s, F6,3
200mm, 1/250s, F6,3	200mm, /320s, F6,3	18mm, 1/320s, F13

Závěr

V tomto případě se nejednalo o porovnávání kvality dvou objektivů. Při posuzování kvality snímků je nutné brát v potaz i samotný fotoaparát a způsob jeho zpracování obrazu. Abyste měli nějaké srovnání, podívejte se na tento test, kde byly porovnávány objektivy Tamron 18-200 a Nikkor 18-200 na APS-C snímači zrcadlovky. Ačkoliv se to netýká samotného objektivu, nejvíce mi při fotografování vadila absence hledáčku. Ale ten, kdo zatím používal pouze kompaktní fotoaparáty, bude s uvedenou kombinací fotoaparátu a objektivu nadmíru spokojen. Celá sestava se velmi dobře drží - levá ruka podpírá objektiv (nic se na něm totiž nehýbe) a pravá ruka na spočívající na těle fotoaparátu poskytují velmi dobrou stabilitu při fotografování, paradoxně tak můžete pořídit ostřejší snímky než s konstrukčně kratšími objektivy, které tento způsob držení neumožní. Jak jsem již v několika minulých testech zmínil, jedná se o vpravdě univerzální objektiv a stejně jako univerzální čistící prostředek má své limity, pokud máte na kvalitu fotografií ty nejvyšší nároky a hodláte pořizovat velké zvětšeniny, kde by byla případná zvýšená aberace na nejkratším a nejdelším ohnisku již viditelná nebo by bylo nutné ji v editoru potlačit.

Pro zajímavost uvedu ještě pár fotografií, které vznikly při prvním seznámení s objektivem i fotoaparátem. Obojí jsem měl v ruce asi 10 minut, než jsem odešel do místního kinosálu na dětskou pěveckou soutěž. Na nastavování parametrů nebyl čas, usadil jsem se doprostřed kinosálu, nastavil jsem plnou automatiku a začal z ruky fotografovat. Přiznám se, neočekával jsem moc použitelných fotografií, ale protože je také ode mne nikdo neočekával, mohl jsem jen tak "cvakat". Na podobné akce, kde fotím na zakázku, beru vždy svého Nikona D3 s objektivem 70-200mm a kvůli hlasitému projevu závěrky se stěhuji i s kamerovým stativem na balkon, abych nerušil ostatní. V tomto případě to nebylo třeba - zvuk závěrky jsem slyšel sotva sám. Doma jsem si prohlédl fotografie a výsledek můžete na pár ukázkách posoudit sami:

64 mm, 1/100s, F5,6 3200 ISO	150 mm, 1/100s, F6,3 3200 ISO	200 mm, 1/125s, F6,3 3200 ISO
155 mm, 1/80s, F6,3 3200 ISO	200 mm, 1/100s, F6,3 3200 ISO	160 mm, 1/125s, F6,3 3200 ISO

Ano, vím, - je tam šum - ale troufám si říci, že ze všech fotografujících v sále jsem byl jediný, kdo si to mohl dovolit bez blesku. Fotografie mají proto zachovanou atmosféru soutěže a do formátu 13x18 cm jsou kvalitou vyhovující běžným amatérským měřítkům. Stabilizace odvedla skvělou práci, stejně tak automatické ostření. Bohužel se ne vždy podařilo "stabilizovat" interprety. Za tuto akci dávám uvedené sestavě jedničku s hvězdičkou!

Rok 2021
Toto bylo mé první vážnější seznámení s "bezzrcadlovkou" - Nikon trvalo dost dlouho, než se přes Nikon V1 dostal k Z5,6,7,50 či k ohlášenému Nikonu Z9 v profi řadě. Za tu dobu udělaly bezzrcadlovky skutečně obrovský skok jak v kvalitě fotoaparátů, tak objektivů.