Test Tamron SP AF 200 - 500 mm F/5-6,3  Di LD (IF) A81

Home =titulní strana www
Autor tohoto článku není žádným způsobem povinován se zavděčit výrobcům ani dodavatelům, pokud jsou zmíněni. I přesto, že autor nepokládá případné publikované snímky za umělecké dílo, podléhá jejich případné použití autorskému zákonu a bez svolení autora nesmí být nikde publikovány!
Vzkazy (dotazy, připomínky, náměty) pro autora článku vítány.
Jaroslav Kortus, www.makofoto.cz

Všechny dosavadní testy objektivů zde


Tamron SP AF 200-500mm, clona 8, 1/250s, 500mm,400 ISO, Nikon D2x, fotografováno z ruky

Ohnisková vzdálenost

200-500 mm

Maximální otvor clony

F/5 – 6,3

Obrazový úhel (diagonální)

12o - 5 o

Konstrukce objektivu (skupin, čoček)

10/13

Nejkratší zaostřitelná vzdálenost

2,5m v celém rozsahu

Počet lamel clony

9

Nejmenší clona

32

Maximální poměr zvětšení

1:5,0 (na 500 mm)

Průměr filtru

86 mm

Délka

224,5 mm (bez FEC adaptéru)

Průměr

93,5 mm

Váha

1.226 g (bez FEC adaptéru)

Příslušenství při koupi

sluneční clona, český návod, obal

Provedení bajonetu pro

Nikon AF-D, Minolta AF-D, Canon AF, Pentax K

Kdo by někdy nezatoužil vlastnit nebo si alespoň vyzkoušet špičkové teleobjektivy profesionálních fotografů. Pro většinu z nás to patrně bude nesplnitelný sen. A tak nezbývá než se porozhlédnout po dostupnějších modelech teleobjektivů, které může zaplatit i normální smrtelník, který se fotografií neživí, ale má ji jako koníčka (koně). V úvahu budeme brát pouze zoom-objektivy, tedy objektivy s proměnlivým ohniskovým rozsahem. Ptáte se proč? Inu, málokdo si může dovolit takový luxus, vlastnit sbírku objektivů s pevnými ohnisky 300, 400, 500 a 600 mm. Většina pevných ohnisek v tomto rozsahu jsou objektivy vysoce světelné, tudíž velmi drahé. Objektivů s rozsahem 70-300 mm je na trhu celá řada. Nad hranici 300 mm je již výběr daleko omezenější - pokud budeme uvažovat v "amatérském" rozsahu. Podívejme se nejprve, co v současné době (duben 2006) náš trh nabízí:

Nikon je zastoupen jedním objektivem Nikkor 80-400 F/4,5-5,6 D VR za cca 55.000,- Kč,
Sigma má objektivů více -  50-500 F/4,0 - 6,3 APO EX DG HSM za cca 39.000,- Kč,  Sigma 80-400 F/4,0-6,3 APO EX DG OS za cca 44.000,- Kč, Sigma 135-400 F/4,5-5,6 APO DG ASPHERICAL RF za cca 22.000,- Kč, Sigma 170-500 F/5,0-6,3 APO DG ASPH. RF za cca 25.000,- Kč.
Tokina je zastoupena jedním objektivem AT-X 80-400 mm F/4,5-5,6 za cca 17.500 Kč,
- a zde testovaný Tamron 200-500 F/5-6,3 Di LD (IF) za cca 29.000,- Kč. Ceny jsou průměrné, které jsem našel porůznu na internetu, mohou se u jednotlivých prodejců lišit, ale jejich poměr by měl být zachován.

Vybalujeme
A nyní již blíže k testovanému objektivu Tamron. Pokud očekáváte při nákupu objemnou a těžkou krabici, budete
zklamáni. Objektiv váží cca 1,2 kg. V kartonové krabici naleznete objektiv s nasazeným kroužkem pro otáčení filtru (FEC - viz dále), transportní obal v provedení na zip s popruhem na nošení přes rameno - vypadá na omak jako molitanový se zesílenou spodní částí, takže odolný proti dešti patrně nebude, dále sluneční clonu a podrobný návod k použití v češtině (při zakoupení v ČR), návod k použití v ostatních světových jazycích a samozřejmě záruční list, přední a zadní krytku objektivu.

Konstrukce
Jak je vidět z výše uvedeného přehledu dostupných (tj. finančně) objektivů s tímto horním rozsahem je velice málo - prakticky pouze ještě Sigma 170-500 mm F/5,0 - 6,3 a 50-500/F4-6,3. Jedno mají ovšem společné a to světelnost 6,3 na nejdelším ohnisku a 5,0 na ohnisku 200 mm. Fyzikální zákony jsou ve vztahu k ceně neúprosné. Pokud se Vám na první pohled bude objektiv jevit jako celoplastový, tak při bližším zkoumání zjistíte, že máte pravdu. Jedinou kovovou součástí je snímatelná objímka pro upevnění na stativ a bajonetové uchycení. Ale vezměme to z té lepší stránky - v zimě nestudí :). Provedení objektivu se jeví jako velice precizní, nikde se nic neviklá a nedře. Označení SP je kvalitativní onačení objektivů Tamron, které ve zkratce říká "prvotní při konstrukci byla kvalita, cena je druhotná". Objektiv je vybaven i dvěma LD skly (prvky s nízkým rozptylem světla), zkratka Di vypovídá, že při konstrukci objektivu byl brán již zřetel na digitální zrcadlovky, ale objektiv je možné použít i pro kinofilmové přístroje (neplést se zkratkou Di-II - to jsou objektivy pouze pro digitální zrcadlovky s rozměrem snímače max. APS-C).

Změna ohniskové vzdálenosti
Mohutná objímka pro změnu ohniskové vzdálenosti má takřka plynulý odpor v celém rozsahu - ovšem právě rozsah otočení z 200 na 500 mm činí 180 stupňů a nejde zvládnout jedním pohybem ruky, musíte si jednou přehmátnout, což může v některých situacích, zvláště při snímání "z ruky" trochu zdržovat. Při změně ohniskové vzdálenosti z 200 na 500 mm se také objektiv vysune o 10 cm a nabude tak i bez sluneční clony úctihodné délky. Na objektivu naleznete i pojistku proti samovolném vysouvání objektivu a umožňuje jeho uzamknutí na 200 mm - i v této uzamčené poloze je možné na tomto ohnisku fotografovat.

Ostření
Naopak rozsah otočení zaostřovacího prstence je pouze cca 60 stupňů a zaostřovací prstenec je umístěn těsně u těla objektivu a je velice úzký. Při automatickém ostření je to celkem jedno, při ručním ostření a fotografování bez stativu budete mít ovšem problém, jak objektiv držet a přitom zaostřovat. Jediným řešením je držení objektivu prsty za objímku pro stativ při současném otáčení zaostřovacím prstencem zdola špičkou palce. Vzhledem ke krátkému kroku prstence a zaostřování špičkou palce je zvláště na nejdelším ohnisku správné zaostření dílem náhody nebo velkého cviku - při světelnosti 6,3 je také hledáček poněkud tmavší, než jste zvyklí z objektivů s menším rozsahem. Bez objímky pro stativ je fotografování "z ruky" v režimu manuálního ostření prakticky nemožné. V provedení pro fotoaparáty Nikon je možné přepínat mezi ručním a automatickým ostřením pouze z těla fotoaparátu tou nesmírně nicotnou malou páčkou, u které si nejsem nikdy zcela jist, v jaké poloze se nachází - kdyby ji Nikon udělal ještě o něco menší, mohl by k ní dodávat pinzetu. Zmiňuji se o tom proto, že zvláště u nejdelšího ohniska je tento přepínač dost používaný, jelikož zaostření ptáčka ve větvích či zvířete ve vysoké trávě je pořád pro automatické ostření problém. Objektiv se pyšní zkratkou IF, tj vnitřním ostřením - při ostření nemění svoji délku a neotáčí přední obrubou objektivu, což umožňuje bezproblémové použití filtrů.

Obr. výše - nastavení na ohnisko 200 mm a 500 mm bez nasazené sluneční clony - nemám tak široké bílé pozadí, abych tam dostal ještě i tu sluneční clonu.

Nastavení clony
Objektiv je vybaven samostatným clonovým prstencem, který se nachází těsně před ostřícím prstencem a je vybaven pojistkou umožňující jeho uzamknutí na nejvyšší cloně 32 (v této poloze se také nachází při koupi).

Manipulace s filtry po nasazení sluneční clony

Dodávaná plastová sluneční clona skutečně splní svůj účel - jejích 15 cm délky dodá objektivu skutečně profesionální vzhled - při ohnisku 500 mm a nasazené sluneční cloně je celková délka objektivu 50 cm! Naštěstí při ohnisku 200mm a obráceně nasazené sluneční cloně jsou rozměry objektivu poměrně kompaktní (cca stejné jako u Nikkoru 70-200 VR). Výrobci bylo jasné, že při nasazené sluneční cloně by nebylo možné otáčet např. polarizační filtrem a tak vybavil objektiv ještě "mezikroužkem", který nazval FEC (Filter Effect Control). Tento "mezikroužek" našroubujete na přední stranu objektivu a teprve do něj našroubujete filtr. Po nasazení sluneční clony otáčíte filtrem přes otočnou část tohoto "mezikroužku". Použití polarizačního filtru bude ale u tohoto objektivu patrně velice vzácné - jednak to není typický "krajinářský" objektiv a též podstatný úbytek světelnosti po nasazení polarizačního filtru vás jistě nepotěší stejně, jako cena polarizačního filtru o průměru 86 mm :) A UV filtrem zase nepotřebujte otáčet. Ale ta možnost tu je a to je jistě dobře.

Fotíme
Vybalení a nasazení probíhá bez problémů, na pár hodin se po dlouhé době objevilo sluníčko a tak vyrážím do terénu. Jako fotoaparát volím Nikon D2x - ze všech zatím dostupných fotoaparátů firmy Nikon používá nejmodernější a nejpřesnější systém zaostřování, takže by objektivu neměl kazit jméno. Zároveň beru ze skříně stativ na testování objektivů - jeho robustní konstrukce skýtá jakousi záruku, že fotografie nebudou neostré vlivem roztřesení. Je deset hodin dopoledne, teplota 10 stupňů nad nulou a tak po zimě nehrozí žádné tetelení teplého vzduchu nad zemí, které by též mohlo mít vliv na ostrost fotografií. Měření přepínám na "zvýrazněný střed" a ostření, jak jinak, na bodové s možností přepínat ostření mezi jednotlivými zaostřovacími body. Jako ideální objekt se jeví pár vyhřívajících se kachen a tak zkouším různá ohniska pouze pro porovnání:


ISO 400, 200 mm, F9,1/250 s,stativ


ISO 400, 300 mm, F9, 1/250s, stativ


ISO 400, 500 mm, F8, 1/250s, stativ

Při posuzování ohniskové vzdálenosti jistě berete na vědomí, že na digitální zrcadlovce s APS-C velikostí snímače (což je i Nikon D2x) je třeba ohniskové vzdálenosti násobit krát 1,5, takže např. ohnisko 500 mm je ve skutečnosti 750 mm! Většina demonstračních snímků je pořízena právě na ohnisko 500mm - protože kvůli němu si tento objektiv budete většinou pořizovat. Většina snímků je pořízena na vyšší ISO - počasí bylo velice nestálé, ale i tak lze, myslím, posoudit kvalitu objektivu dostatečně. Pod každým snímkem naleznete je plné rozlišení (pozor - snímky mají od 5 do 13 MB!). Všechny snímky jsou fotografovány do formátu RAW, zpracovány programem Nikon Capture 4.4 - upraven histogram, mírně doostřeny, mírně zvýšená saturace barev, u snímků na 800 ISO jemné odšumění. Udělal jsem s nimi tedy to, co byste s nimi patrně udělali i vy. Přesto je šum na některých snímcích patrnější více než by bylo zdrávo - u většiny snímků jsem měl nastavenu kompenzaci expozice -2/3 EV. Ačkoliv jinak fotoaparát D2x jeví sklon k mírné podexpozici univerzálně, v případě tohoto objektivu docházelo k vypálení jasů ve větším procentu případů, než jsem normálně zvyklý. Zahraňovalo to kresbu v bílém peří kachen. U snímků, kde by nebylo této kompenzace třeba, jsem musel provést zesvětlení - a výsledek je zvýšený šum, zvláště na 800ISO. Proto stále platí - pokud máte dostatek času, snažte se exponovat co nejpřesněji.
 


200mm-F9-1/180s-320ISO,stativ


500mm-F9-1/125s-320ISO,stativ

500mm-F9-1/250s,400ISO,stativ

500mm-F9-1/250s,400ISO,stativ

500mm-F8-1/400s,400ISO,stativ

500mm-F8-1/350s,400ISO, z ruky

500mm-F8-1/500s-400ISO,z ruky

500mm-F8-1/1000s-800ISO, z ruky

500mm-F11-1/30s, ISO200,s

500mm-F9-1/180s,400ISO,stativ

500mm-F8-1/400s,400ISO,stativ

500mm-F8-1/250s,400ISO,stativ

500mm-F6,3-1/400s,400ISO,stativ

500mm-F6,3-1/640s,400ISO,stativ

500mm-F6,3-1/500s,400ISO,stativ

500mm-F8-1/320s-400ISO,z ruky

500mm-F8-1/1000s-800ISO,z ruky

500mm-F8-1/350s-400ISO,z ruky

500mm-F8-1/500s-800ISO,z ruky

500mm-F8-1/1000s-800ISO,z ruky

500mm-F8-1/500s-800ISO,z ruky

500mm-F8-1/1000s-ISO800, z ruky

500mm-F11-1/60s-ISO200,stativ

500mm-F6,3-1/500s, ISO200, stativ

500mm-F6,3-1/100s-ISO200, z ruky

500mm-F6,3-1/500s-ISO800, z ruky
 

500mm-F6,3-1/640s-ISO800, z ruky


Praktické zkušenosti
Jednoznačným kladem je z hlediska transportu objektivu i manipulace s ním jeho malá váha i velikost (v transportní poloze). Dodávané "molitanové" pouzdro sice vypadá nanic, ale v praxi je pravý opak pravdou. Je měkké a tak vás při nošení přes rameno na popruhu neotlouká a také jej nemusíte sundávat, když do něj chcete objektiv uložit - pouze rozepnete do poloviny zip a objektiv do pouzdra šoupnete. Nemusíte se bát poškrábání objektivu o zip - je sice velice robustní (ale jde velmi lehce, takže se s ním nemusíte prát), ale vyroben z umělé hmoty. Pokud jej nepotřebujete, jde docela dobře složit a uložit např. do brašny. Pokud srovnám pouzdro např. s typy, dodávanými k teleobjektivům Sigma či Nikon, což jsou tuhé koženkové válce vystlané polyuretanem, které zvětšují přepravní objem objektivu o 100%, zdá se mi toto řešení praktičtější. Tuhá pouzdra sice poskytují objektivům vyšší ochranu, ale většinou skončí ve skříni.

Čas expozice bývá u objektivů tohoto rozsahu kritický. Pokud chcete fotografovat "na jistotu", doporučuji dodržovat pravidlo, kdy nejdelší čas expozice je obrácenou hodnotou ohniskové vzdálenosti (vynásobené u digitálních zrcadlovek s APS-C snímačem x 1,5). V praxi to znamená, že při ohnisku 500mm (alias 750 mm) je nejdelší doporučený čas při fotografování z ruky 1/750 s. Neznamená to, že každý snímek pořízený delším časem musít být nutně rozmazaný - viz např. snímky kosa, pořízené 1/100 resp. 1/80 s nebo fotografie letících kachen, kde hodně pomohlo sledování objektu fotoaparátem, ovšem musíte počítat s větším množstvím nepovedených snímků. Ke kratším časům se můžete pomoci i zvýšením citlivosti snímače - zvýšením ISO, ovšem i to má své hranice vzhledem k šumu. Pokud již musíte fototgrafovat z ruky "rizikovými" časy, doporučuji zapnout sériové snímání (a koupit si větší kartu) - je velká pravděpodobnost, že alespoň jeden ze snímků bude přijatelně ostrý - nebo také žádný, ale v mnoha případech to skutečně pomůže.

Stativ
Pokud máte zkušenosti s používáním objektivu 300mm (po přepočtu 450mm), budete muset své zacházení trochu zrevidovat - 500mm (po přepočtu 750 mm) je přece jenom něco jiného. První zvýšené nároky klade tento objektiv na stativ, resp. používanou stativovou hlavu - nikoliv kvůli hmotnosti samotného objektivu, ale hlavně z hlediska manipulace. Po dotažení musí fotoaparát s objektivem zůstat v zajištěné poloze - většina stativových hlav si po utažení v příslušné poloze trochu "uleví". Pokud používáte bodové automatické ostření, potřebujete, aby se objektiv po utažení stativové hlavy ani nehnul. Pokud jste si mírné posunu doposud nevšimli na 200 či 300mm, na 500mm si jej všimnete určitě. Další věcí, která vás zvláště na 500mm možná překvapí, je skutečně malý obrazový úhel. Z toho vyplývá další požadavek na stativovou hlavu - manipulace s ní při pohybu do stran či nahoru musí být jednoduchá - zvolil jsem model s dvěma páčkami (pro náklon ve vertikálním a horizontálním směru) a skutečně to není ono - máte zaměstnané obě ruce a než novou polohu zafixujete, odejde i ta kachna, o rychlejších pohybech ani nemluvě. Pokud se budete chtít fotografování zvířat v přírodě věnovat více, budete muset investovat do speciálních stativových hlav typu Wimberly nebo Dietmar Nill. Cena takovéto hlavy se ovšem pohybuje v pásmu cca 20.000,- Kč - ovšem vezměte v úvahu (mimo manželky) i to, že vám zůstává i při výměně objektivů a je to tedy trvalá investice. Tyto typy stativových hlav vám umožní měnit polohu naprosto plynule bez toho, že byste museli dát ruce pryč z fotoaparátu - fotoaparát s objektivem je možné také v uchycení vyvážit a změna polohy se tak stává skutečně hračkou.

Ostření
Automatické - režim S - rychlost ostření nedosahuje sice objektivů typu Nikkor 80-200 AFS nebo 70-200VR, přesto je dostatečně rychlé. Přeostření z 2,5 m na "nekonečno" trvá přibližně 1 sekundu, což je velice přijatelná hodnota (fotoaparát D2x). Při ostření sice objektiv nemění svoji délku (je to typ IF), ovšem otáčí zaostřovacím prstencem. Většinou to ovšem nevadí, protože tam, kde je zaostřovací prstenec, objektiv držet určitě nebudete. U testovaného kusu docházelo k zajímavé situaci, pokud objektiv nebyl na stativu a byl nakloněn směrem dolů - občas si cuknul zaostřením, ačkoliv byl fotoaparát ve "spacím" režimu. Asi se nudil. Ale občas se mi to samé stalo u Tamronu 90, takže to nebudeme považovat za vadu, ale za vlastnost.

Automatické - režim C
- tedy průběžné ostření. I tady jsem spokojen. Testoval jsem jej na letících kachnách jak při letu "kolem", tak i přímo proti objektivu. Při fotografování "z ruky" je daleko obtížnější udržet ostřící bod na kachně. Pokud se mi to podařilo, zaostření ve většině případů pracovalo správně. Pokud nebylo nic v popředí, šlo s úspěchem využít i režim zaostření "na nejbližší bod". Daleko větší problém je rychlé přepnutí režimu ostření na těle fotoaparátu - jak jsem již uvedl výše, je manipulace s ním zoufalá a zvolený režim není ani indikován v hledáčku. Parafrázovaně si mi chce dodat slovy známého herce z českého filmu "To by mne zajímalo, kde soudruzi z Japonska udělali chybu". Na provedení objektivu pro Canon se nachází přepínač pro automatické/ruční ostření na těle objektivu.

Ruční - režim M
. To je použitelné pouze na stativu, důvod je uveden výše pod oddílem Konstrukce.
Vcelku pracuje ostření velice spolehlivě (na D2x) - případů, kdy se automatika "nechytala" bylo velice málo, potíže jsou pouze na nekontrastních objektech za snížené hladiny osvětlení, zvláště na nejdelším ohnisku - světelnost 6,3 si zde trochu vybere svou daň.

Vzhledem k pořizování všech snímků do formátu RAW jsem si mohl u neostrých snímků dobře odkontrolovat pomocí zobrazení místa zaostření v programu Nikon Capture, zda se jednalo o mou chybu nebo chybu ostření (různé "front a back-focusy"). Výsledek - pokud jsem udržel ve správné poloze ostřící bod a fotografii "nerozklepal", bylo zaostření vždy precizní a to i v těch několika málo případech, kdy jsem fotografoval s nastavením na nejbližší předmět. Ačkoliv objektiv není označen jako "makro", umožňuje v celém rozsahu zaostřit již od 2,5m - což na ohnisko 500 mm a 2,5 m odpovídá velikosti jedné dospělé sněženky nebo malému hejnu krokusů - viz snímky výše :)

OPTICKÁ KVALITA OBJEKTIVU V PRAXI

Vinětace -
Žádnou jsem nezpozoroval ani na nejnižších clonách, ale také jsem ji schválně nehledal. Je to dáno také tím, že objektiv je konstruován i pro vykrytí obrazového pole klasické kinofilmové (plnoformátové) zrcadlovky, takže na digitální zrcadlovce s APS-C snímačem se v obrazu uplatní pouze výřez centrální části objektivu. Na plný formát - tj. kinofilm, jsem objektiv netestoval.

Aberace - udělal jsem jsi několik testovacích snímků a vybral jsem ten nejhorší, z něhož vidíte v následující tabulce výřez. Takový výsledek dokáží i dražší objektivy a při běžných rozměrech zvětšenin do 24x30 se na obrázku neprojeví. Pro velké zvětšeniny jsou zase nástroje, jak aberaci účinně odstranit.
 

Ohnisko 500mm, clona 8, 400 ISO, 1/2000 s, bez úprav, po kliknutí plný formát snímku i výřezu

Kresba - ostrost, kontrast - při nejnižší cloně v celém ohniskové rozsahu (tj. od 5 do 6,3) se jeví snímky méně kontrastní a méně ostré, což je ovšem vlastnost objektivů povšechně. Každopádně doporučuji fotografovat alespoň o jeden stupeň nad minimální clonu na daném ohnisku. Snímkům při plně otevřené cloně bude ve většině případů slušet jemné doostření. Tzv. bokeh, čili pěkné plynulé rozostření objektů mimo hloubku ostrosti, není zrovna předností objektivů s touto světelností a plně rozostřeného pozadí lze na 500mm při plně otevřené cloně dosáhnout pouze tehdy, pokud je pozadí opravdu daleko. Samozřejmě s klesající zaostřenou vzdáleností hloubka ostrosti klesá a tak se vám podaří pozadí rozostřit lépe - viz. dva dětské portéty. Nicméně na některých snímcích jsou odlesky v trávě rozostřeny spíše způsobem, který poutá pozornost.

Závěr - samozřejmě můj, tj. subjektivní, založený na zkušenostech s objektivy Nikkor 80-200/2,8 AF, Nikkor 80-200/2,8 AF-S a Nikkor 70-200/2,8 VR.
Ano, s uvedenými objektivy a originálním telekonvertorem 2x dosáhnete lepších výsledků, ale řádně si přitom provětráte svou peněženku. Pokud se hodláte věnovat snímkům zvěře profesionálně, patrně sáhnete po jiném objektivu, např. Nikkoru 80-400 s optickou stabilizací a v nejvyšší třídě třeba i na Nikkor 200-400/F3 AF-S za 200.000,- Kč :) Pokud nasadíte 2x konvertor na objektiv např. 80-200, dostanete světelnost 5,6 v celém rozsahu, což není z hlediska světelnosti od 6,3 Tamronu velký rozdíl. Objektiv je lehký, skladný a vzhledem k ceně poskytuje velmi dobré výsledky. Pokud chodíte rádi do přírody, může být vaším dobrým a cenově přijatelným společníkem, který nadmíru nezatíží vaše rameno ani peněženku.
 


Líbil se vám test a pomohl vám v rozhodování? Považujete informace v něm obsažené za přínosné? Možná vám ušetřil i nějaké peníze? Testy nejsou komerční záležitostí a jejich vypracování je velice časově náročné. Pokud usoudíte, že stojí alespoň za 100,- Kč, pošlete je na účet
1232407103/0800

Děkuji :)


 

Vzkazy (dotazy, připomínky, náměty) pro autora článku vítány.
Jaroslav Kortus, www.makofoto.cz  rev. 2021