VILTROX AF 135 mm F1.8 LAB
pro Nikon Z bajonet

Všechny dosavadní testy objektivů zde. Galerie snímků objektivů s bajonetem Z zde.

Technické parametry  Mechanické provedení  Ostrost  Bokeh   Aberace Nejkratší zaostření  Přesnost ostření
Stabilizace  Protisvětlo  Zkreslení  Vinětace Konvertor Galerie  Závěr

20.04.2025 objektiv oznámen 19.03.2025 - ceny uvedené v testu se mohou časem i výrazně lišit.

Přehled objektivů Nikon a Tamron s bajonetem Z do 100.000,- Kč                     Přehled objektivů všech výrobců s bajonetem "Z"

V době poplatné tomuto testu neexistuje na českém trhu jiný objektiv této ohniskové vzdálenosti a světelnosti na bajonet Z než  je stávající Nikon 135/1.8 Plena, který je od začátku konstruován jako portrétní objektiv s důrazem na ideální rozostření pozadí s kruhovým bokehem neostrých částí obrazu až do okrajů. Jeho test s porovnání se starší Sigmou na bajonet F si můžete přečíst zde.

Objektiv Plena je vynikající, ovšem má jednu podstatnou vadu - i v akcích strojí v roce 2025 nejméně 66.000,- Kč a to je pro některé fotografy - a asi jich nebude málo - cena mimo jejich možnosti. Asi i to je jeden z důvodů, proč se do výroby tohoto objektivu pustila firma Viltrox, známá v poslední době kvalitními objektivy za přijatelné ceny - zatím jsem testoval pouze dva objektivy na DX (APS-C) snímače - Viltrox 23/1.4 a Viltrox 75/1.2 a nedopadly vůbec špatně. Toto je tedy první Viltrox na plnoformátové snímače, který se mi dostal do testu. Uživatelé Sony fotoaparátů mohou mimo zde testovaného, který byl pro E bajonet uveden na trh v roce 2024, vybírat ještě mezi Samyang AF 135mm f/1.8 (cca 22.000,- Kč), který ovšem s bajonetem Z v současné době neexistuje - má ve srovnání s Viltroxem mírně horší ostrost a větší aberaci - a nativním Sony FE 135mm f/1.8 GM (cca 40.000,- Kč přes adaptér Megadap ETZ21 nebo Viltrox E-Z AF). Ale tyto dva objektivy zde řešit nebudeme. Srovnání Sony s Viltroxem existuje na internetu dostatek a Viltrox z těchto srovnání nevychází vůbec špatně.

Jistě vás zajímat, jak si tento objektiv vede ve srovnání s elitou - objektivem Nikon 135/1.8 Plena. Snad vám tento test pomůže. A nejprve se podíváme na srovnání technických parametrů různých objektivů s touto světelností a ohniskovou vzdáleností.

Viltrox je trochu štíhlejší a delší než Plena, ovšem má o cca 300 gramů vyšší hmotnost - a to už je znát. Ovšem lepší zprávou je, že stojí TŘETINU peněz než Plena - za jednu Plenu můžete mít 3 Viltroxy :) Přesto je to nejdražší objektiv od Viltroxu na Nikon Z bajonet - celkem již existuje 17 objektivů Viltrox na Z bajonet.

Již podle hmotnosti lze usuzovat, že to není žádná plastová hračka. Objektiv obsahuje 14 prvků v 9 skupinách, z toho 4 ED čočky a 2 z vysokým indexem lomu a účinným odstraňováním aberace. Přední čočka je opatřena vrstvou proti ulpívání nečistot a snadné čištění. V objektivu jsou použity Viltrox HyperVCM motory, které by měly ostřit o 150% rychleji než motory STM. Objektiv je utěsněn proti pronikání vlhkosti. Tubus objektivu je z vyroben ze slitiny hliníku a magnézia pro maximální odolnost a tuhost.

Ačkoliv Nikon u svých objektivů od používání displejů na objektivech upouští, zde jej najdeme - zobrazuje zaostřenou vzdálenost a použité clonové číslo - u zobrazení clonového čísla je zajímavé, že platné clonové číslo je na displeji označeno naprosto neviditelnou žlutou tečkou pod příslušnou hodnotou. Podle mého názoru je to naprostá zbytečnost a navíc nepraktická. Navíc barevnosti displeje pro mne trochu evokuje dojem z laciných porevolučních čínských digitálek. Jo, kdyby se na displeji zobrazovala hloubka ostrosti v závislosti na clonovém čísle a zaostřené vzdálenosti, to by bylo docela fajn. U displeje se trochu zastavíme a podíváme se na jeho zobrazení:

1) Ukazatel zaostřené vzdálenosti - uvidíte jej pouze v režimu ručního ostření a během ostření je "plovoucí" - čert ví proč.

2) Zelené tečky označující dva přednastavené rozsahy A a B (viz 4).

3) Ikona aktivace tlačítka Fn - horní na objektivu, funkci lze nastavovat ve fotoaparátu.

4) Indikace zaostřovacích bodů - A nebo B (pouze v režimu ručního ostření - ovládání tlačítkem Fn2 na boku objektivu). V režimu ručního ostření mění objektiv zaostřovací vzdálenost mezi body A a B. V režimu automatického ostření se mi tomuto tlačítku nepodařilo přiřadit v menu fotoaparátu žádnou funkce - tedy přiřadit šla, ale objektiv na to nereagoval (Z9). Na objektivu nastavíte požadovanou vzdálenost A a delším stiskem tlačítka na boku objektivu tuto hodnotu uložíte. Nastavíte vzdálenost B a uložíte ji stejným způsobem. Při každém stisknutí tlačítka v režimu ručního ostření bude objektiv měnit zaostřenou vzdálenost z A na B či naopak. Snad to mohou nějak využít filmaři. Podobnou funkci najdete např. i o posledních modelů objektivů Tamron, ale tam jsou možnosti nastavení většinou mnohem širší.

5) Stupnice zaostřené vzdálenosti.

6) Zaostřená vzdálenost - je vidět i v režimu automatického ostření.

7) Stupnice clonových čísel.

8) Ukazatel clonového čísla - taková plovoucí malá žlutá čárka, kterou mnozí z vás ani neuvidí.

Na objektivu najdete 2 prstence pro: ruční ostření a úzký funkční prstenec, na který si můžete nastavit některou z klasických funkcí ve fotoaparátu - moje nejoblíbenější je "nic" - klidně bych si tam nechal třeba nastavení clonového čísla nebo ISO, ale to by musel mít prstenec daleko větší odpor proti nechtěnému otočení. Ruční ostření je krokovým motorkem a "elektronické", velmi jemné.

Další ovládací prvky: 2 "gumová" tlačítka Fn - mohou mít různou funkci a vyžadují pro aktivaci poměrně velký tlak, dále přepínač ručního/automatického ostření a přepínač ostřícího rozsahu: plný, 0.7-2m a 1.5m až nekonečno. Stejně jako u objektivu Tamron najdete u bajonetu vstup USB-C pro aktualizace firmware objektivu - je možné jej aktualizovat (a také nastavovat některé funkce objektivu) přes kabel USB-C spojený s počítačem nebo přes bluetooth, pokud je objektiv nasazen na zapnutém fotoaparátu a stáhnete si aplikaci "Viltrox lens app".

Poznámka od čtenáře Michal Široký: "U tohoto objektivu je možné aktualizovat firmware pouze přes mobil - objektiv musí být nasazen na zapnutém fotoaparátu nebo napájen mimo fotoaparát přes USB. Již při vybalování z krabice mne zarazilo, co to v tom tak hrká. Po nasazení na Z8 a její zapnutí hrkání sice ustalo, ale k mému velkému překvapení nefungoval autofokus ani manuální ostření. Druhý den ráno jdu nazpátek do FOTORI, na jejich tělech ale ostření fungovalo, tak to opět odnáším domů. Před nasazením na Z8 jsem ještě provedl upgrade firmware objektivu a potom vše fungovalo jak má." Děkuji, u mne na Z9 vše fungovalo hned od začátku.

Neobvyklým přepínačem je šoupátko "Click", které určuje, zda se bude funkční prstenec posouvat plynule nebo bude mít zarážky. Ale nepředstavujte si to jako na starých F objektivech, kde clonový prstenec zaskakoval v zarážkách velmi razantně a jeho nechtěné pootočení bylo takřka nemožné. V tomto případě sice získá prstenec jakési zarážky, které jsou ovšem tak jemné, že jeho nechtěné pootočení je velmi, velmi snadné a tak ten "click" ztrácí smysl. Škoda.

Ke všem třem "šoupátkům" na objektivu mám malou výhradu - jsou poměrně titěrná a k jejich posunu musíte vyvinout poměrně velkou sílu - v rukavicích na to zapomeňte. Určitě jejich polohu nezměníte nechtěně :)

Zajímavostí je provedení sluneční clony - má na přední straně gumu, která může sloužit jako mírný tlumič nárazů a také přispívá k větší stabilitě, pokud pokládáte (třeba na stůl) fotoaparát na objektiv. Bohužel aretace sluneční clony na objektivu nejen že není vybavena pojistkou, ale také je velmi slabá a tak její ztráta v terénu nebude nijak vzácná.

A až se bude někde na fóru někdo ptát, zda není objektiv vadný, když v něm při manipulaci něco poměrně výrazně hýbe a přesouvá navíc poměrně hlasitě, tak mu sdělte, že je to normální. Většinou se s tímto jevem setkáváme pouze u objektivů vybavených stabilizací. Proč je tomu tak i v tomto případě, nevím. Některé zdroje uvádějí cosi o plovoucí čočce, která se posouvá podle zaostřené vzdálenosti. Jakmile objektiv nasadíte na fotoaparát a ten zapnete, přesun čehosi v objektivu ustane. Ale s takto intenzivním posunem čehosi uvnitř jsem se nikdy nesetkal.

A pokud se týká hmotnosti - nevěřili byste, jak je těch 270g, které má proti Nikonu Z 135/1.8 S Plena navíc, hrozně znát. Zvláště, když objektivy na fotoaparátu mezi sebou při testování často střídáte. Vlastní tubu objektivu je plastový a působí výrazně lacinejším dojmem, než u objektivu Plena. Snad jediným kovovým prvkem je přední obruba objektivu.

Objektiv dostanete v krásné černé krabici, samozřejmě nechybí přední a zadní krytka objektivu a navíc pytlík na objektiv z umělé kůže se zdrhovadlem - určitě použitelnější řešení pro transport a ochranu objektivu, než je ten hadr u třikrát dražší Pleny.

Za ovládací prvky na objektivu by mohl dostat Viltrox ve škole v nejlepším případě "za tři" a u dalších objektivů této série by si měli vývojáři pohovořit s fotografy.
 

Na úvod MTF křivky (více o MTF křivkách zde):

Nikkor 135/1.8 S "Plena"	Sigma 135/1.8 DG HSM ART

Nastavení fotoaparátu Nikon Z9 pro všechny zde publikované snímky, není-li uvedeno jinak:

Fotoaparát Nikon Z9, zpracování v Nikon NX-Studio.
Režim fotografování: Rychlé doostření - 0, Doostření +3, Doostření ve středním rozsahu +2, Zřetelnost +1, Kontrast, Jas, Sytost a odstín 0.

NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control OFF, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG. Vypnutá stabilizace, stativ. Výřezy odpovídají tiskové velikosti fotografie 120 x 180 cm.

135 mm
f	Viltrox střed	Plena střed	Viltrox roh	Plena roh
1.8
2.0
2.8
4
5.6
8
11
16
Pokud by se vám výřezy nezdály stejně velké, tak takto se projevuje rozdílný úhel záběru obou objektivů, ačkoliv mají deklarovánu stejnou ohniskovou vzdálenost (širší úhel záběru má Viltrox): Výsledek zcela odpovídá MTF grafu - střed snímku je srovnatelný s Plenou - okraje prakticky také - ale v rozích snímku má Plena ostrost znatelně vyšší -až do clonového čísla 8 - no, někde těch 40.000,- Kč rozdílu být musí :) Pokud pomineme rohy, tak ostrost na okrajích je téměř srovnatelná. Pod výřezy v prvních dvou sloupcích je odkaz na originální snímky. Doplnění 24.4.2025: Po dokončení testu jsem si všiml (a také byl jedním již zmíněným čtenářem v tomto testu upozorněn), že ostrost Viltroxu je v jiných okrajových částech obrazu lepší. Takže by to bylo vůči Viltroxu fér, uvádím ještě výřezy na clonové číslo 1.8 z dalších částí obrazu: Levý horní roh Viltrox: Levý horní roh Plena: Pravý horní roh Viltrox: Pravý horní roh Plena: Závěr II: Není roh jako roh. V levém horní rohu jsou objektivy ostré stejně a v pravém horním rohu je mírně ostřejší Viltrox. Porovnání na ostatních clonových číslech si můžete udělat již sami. Jaké si z toho vzít poučení? a) stále existuje u objektivů kusová variabilita, zvláště v ostrosti obrazu na okrajích obrazového pole. Bude zřetelná zvláště v případech, kdy se hnípáme v detailech obrazu tiskové velikosti 180 x 120 cm - ovšem na tuto velikost nekoukáte lupou ze 20 centimetrů. b) ostrost OBOU objektivů je na špičkové úrovni

Toto je 100% výřez z ateliérové fotografie tiskové velikosti 120 x 180 cm na clonové číslo 2.0 bez úprav - myslím, že ostrost je více než dostatečná.

Závěr: V této disciplíně vítězí Plena, ale výrazně pouze v rozích snímků. Dle mého názoru je výsledek pro Viltrox vzhledem ke jeho ceně vynikající!

Samozřejmě jako vždy záleží na zaostřené vzdálenosti, clonovém čísle, odstupu pozadí od popředí, kontrastu i charakteru pozadí a velikosti výsledné fotografie - čím bude fotografie větší, tím se vám bude zdát bokeh většinou lepší. Další snímky najdete v galerii na konci testu. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1.

U všech snímků v této části testu je vypnuto automatické odstraňování aberace.

Nejprve na kratší zaostřovací vzdálenost cca 2 metry, clonové číslo 1.8:

Viltrox	Plena
Pozadí Mírně neostré pozadí je u Viltroxu trochu "nevóznější", dochází k mírnému zdvojování neostrých kontrastních částí.
Popředí Podání Viltroxu je v tomto případě také zřetelnější, ale rozdíl není výrazný. Z výřezů se zdá, jako kdyby při zaostření na blízko byla ohnisková vzdálenost Viltroxu nižší než u Pleny (výřezy jsou větší).
Na okrajích obrazu se také můžete všimnout u Viltroxu také výraznějších "kočičích očí" - ale to bych Viltroxu nevyčítal, Plena je speciálně konstruována tak, aby neostré světelné body byly kruhové až do krajů. Neostré světelné body mají u Viltroxu také výraznější strukturu.
Chvilka oddechu - kdo mne najde?

Na delší zaostřovací vzdálenost - clonové číslo 1.8

Viltrox	Plena
Rozdíl v podání neostrého pozadí je v tomto případě naprosto zanedbatelný, což je pro Viltrox pochvala. Pouze v případě, že se do obrazu dostanou výraznější struktury blíže k rovině zaostření, poznáte mírný rozdíl:
Následující 100% výřez z neostrého pozadí pochází z úvodních snímků v části Aberace (po kliknutí plná velikost). Zaostřeno je na stejnou vzdálenost, přesto je pozadí u Viltroxu více ostré, ale zase má - pro mne - lepší strukturu:
Odlesky na vodní hladině - clonové číslo 1.8 - Viltrox má trochu výraznější strukturu a také větší zploštění bokehu na okrajích a v rozích snímku:
Na vyšších clonový číslech s bokeh Viltroxu v krajích zakulatí a nepoznáte rozdíl ani na okrajích snímku:
... a na clonovém čísle 16 mají "neštovice" oba dva :)

Nerad bych případné zájemce ochudil o pitvání bokehu na větší vzdálenost a tak jsem připravil ještě dvě sady testovacích snímků z třešňového sadu - pod každý snímkem si můžete stáhnout jeho plné rozlišení a provést si tak porovnání sami - v horní řadě Viltrox, v dolní řadě Nikon vždy na stejných clonových číslech:

Hodnocení bokehu je vždy individuální záležitost typu líbí-nelíbí, ale zde je můj závěr.

Závěr: Někdo může rozdíly mezi Viltroxem a Plenou v podání neostrých části obrazu považovat za podstatné, já to asi nebudu. Snímků, u kterých by to hrálo podstatnou roli, určitě moc nebude.

Aberaci, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se nevíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových (v pozadí) nebo zelených obrysů (v popředí) - nejvíce na okrajích - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině, jemné větvičky stromů nebo odlesky na chromovaných předmětech či dlažebních kostkách. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1.

BEZ KOREKCE aberace - v programu Studio NX vypnuté všechny korekce objektivu
Viltrox		Plena
Najít u obou objektivů alespoň nějakou aberaci je skutečně umění. Následující výřezy pochází s odlesků na vodní hladině - též s vypnutou korekcí aberace - roh snímku, 100% výřez - nic, nic, nic.
Jat úplným zoufalstvím mířím objektiv na sochu přímo proti slunci - konečně jsem našel alespoň náznak!
A teprve v jabloňovém sadu jsem dosáhl svého na větvičkách mimo hloubku ostrosti - snímky najdete v části Bokeh - proti Nikonu žádný výrazný rozdíl, což je pro Viltrox dobrá zpráva:

Závěr:  Vynikající výsledek!!! Zkoušel jsem objektiv všemožně trápit, ale tak dobrý výsledek jsem vážně nečekal - s Nikonem plně srovnatelné!

Minimální zaostřovací vzdálenost je 72 cm, což je o 10 centimetrů méně než Nikon Z 135/1.8 - a těch 10 cm je docela znát:

Viltrox	Plena

Závěr: V tomto hledu má Viltrox výhodu - ačkoliv se to nemusí zdát někomu významné - a pro někoho to určitě významné nebude - činí rozdíl v delší straně krabičky 500 obrazových bodů (cca 3000 proti 2500 u Nikonu Z9). Makroobjektiv to není a ani nemá být, ale může se to větší zvětšení hodit.

Jak rychlost, tak i přesnost správného a rychlého zaostření je dána jak ostřícím mechanismem fotoaparátu, tak i schopností motorku objektivu dostat čočky co nejrychleji do správné pozice.

Rychlost: Ostření nelze označit za rychlé, ostatně u Pleny není při delším přeostření také zrovna bleskové. Nicméně, Viltrox je trochu pomalejší. Ale jde o pocit, nikoliv laboratorní měření. Automatické ostření na oči či zvířata zcela bez problémů.

Hlučnost: poměrně velká, ve srovnání s ostatními Z objektivy Nikonu.

Přesnost: nemám výhrady.

Při přepnutí do ručního ostření je pohyb ostřícího prstence velmi, velmi jemný a prstenec má velmi malý odpor - na jednu stranu výhoda, protože jej na rozdíl o Pleny posunete lehce i malíčkem, na druhou stranu s ním můžete daleko snáze nechtěně pohnout, což zase výhoda jistě není.

Filmaře asi nepotěší, že objektiv poměrně výrazně při přeostření mění úhel záběru.

Závěr: Ve srovnání s Nikonem 135/1.8 S Plena se mi zdá pocitově ostření mírně pomalejší a určitě je hlučnější, ale přesnost zaostření je vynikající. V některých situacích si objektiv při přeostření ve větším rozsahu trochu "dýchne" než se chytne, ale nic podstatného. Nikon se chová stejně. Oběma objektivům musíte někdy trochu pomoci, pokud přeostřujete automaticky např. z 1 metru na 100 metrů.

Objektiv, stejně jako Plena, není vybaven vlastní stabilizací a spoléhá na stabilizaci snímače. Až bude chtít Nikon výrazně zvýšit odbyt fotoaparátů s DX snímači, tak dá do Z50III stabilizaci snímače a všichni ptáčkaři jej budou velebit až do oblak.

Závěr: Není.

Viltrox f16	Nikon f16	Viltrox f16	Nikon f16

Závěr: Vynikající, na vyšších clonových číslech se chová lépe než Nikon Plena, má méně odlesků. Další dobrou zprávou je, že ani při nízkých clonových číslech nedochází k žádnému závoji nebo úbytku kontrastu - snímky v protisvětle na clonové číslo 1.8 najdete v galerii na konci testu.

Závěr: Objektiv má téměř mizivé poduškovité zkreslení. Museli byste fotit čtverečkovaný papír, abyste nějaké zjistili.

Vinětaci lze velmi dobře odstranit v editoru, tak jen pro zajímavost porovnání obou objektivů bez korekce vinětace. Rámeček má jas středu snímku:

	Viltrox	Plena
1.8
2.0
2.8
	Pro větší zřetelnost si můžeme pomoci zvýrazněním jednotlivých pásem takovou pseudoposterizací, která rozdíly mezi objektivy zvýrazní:
1.8
2.0
2.8

Závěr: Vinětace objektivu je ve srovnání s Plenou na nízkých clonových číslech výrazně vyšší a Viltrox dosahuje srovnatelných výsledků vinětace až někde kolem clonového čísla 4. Vinětaci lze naštěstí velmi dobře odstranit v editoru, ale u clonového čísla 1.8 by odstraňování vinětace v rozích mohlo vést při zesvětlování u Viltroxu již k tvorbě šumu (typické např. u snímků v noci) - v rozích dosahuje hodnoty až 1.5 EV. Vycentrování čoček Viltroxu  je vynikající.

Nelze použít. Pokud nevlastníte fotoaparát s plnoformátovým snímačem s rozlišením 45 mil. bodů, abyste si mohli udělat větší výřez, tak si kupte nějaký Nikon s DX snímačem :)

Fotoaparát Nikon Z9, zpracování v Nikon Studio NX.
Režim fotografování: Rychlé doostření - 0, Doostření +3, Doostření ve středním rozsahu +2, Zřetelnost +1, Kontrast, Jas, Sytost a odstín 0.

NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control ON, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - OFF, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG, následné uložení do JPG 95% kvality kvůli úspoře místa na serveru. Zapnutá stabilizace snímače, vše z ruky. Případné výřezy odpovídají tiskové velikosti fotografie 120 x 180 cm.

Snímky z galerie si můžete pohodlně prohlédnout i na www.zonerama.com

Viltrox 135/1.8 LAB + Nikon Z9
Viltrox 135/1.8 LAB + Nikon Z50II

Před závěrem jen taková zajímavost, která se netýká konkrétně tohoto objektivu, ale narazil jsem na ní náhodou, když objektiv správně nezostřil:

- zaostřeno na 1 metr - lidské oko není schopné při pohledu na žaluzie odhalit, co se skrývá za žaluziemi.

- ale stačí zaostřit objektiv ze stejného místa na "nekonečno" a co nespatříte? Není to zajímavé?

Hodnocení je vždy poplatné cenové kategorii objektivu a budu srovnávat s Nikonem 135/1.8 S Plena

+ jednoznačně cena
+ vynikající ostrost
+ bokeh - sice není na takové úrovni jako u Pleny, ale i tak je velice pěkný - navíc je to otázka názoru

+ prakticky nulová aberace, srovnatelná s Plenou
+ utěsnění proti vodě a prachu

+ vynikající odolnost v protisvětle

+- ovládací prvky na objektivu - před započetím výroby by bylo dobré dát objektiv k testování nějakému fotografovi - nejlépe v zimě.
+- ve srovnání s Plenou se mi zdá ostření o fous pomalejší a méně jisté - ale opravdu jen nepatrně
+- pokud není objektiv na zapnutém fotoaparátu, něco se v něm výrazně a poměrně hlasitě přesouvá - je otázkou, zda ten posuvný člen nezačne časem zlobit
+- bokeh je v některých snímcích méně krémový než u Pleny a má také výraznější strukturu, světelné body nejsou na nejnižším clonovém čísle kruhové až do okrajů (kočičí oči). Ale i tak je výborný.

- hmotnost
- sluneční clona nemá aretaci a jde poměrně lehce sejmout
- až do clonového čísla 4 podstatně větší vinětace než u Pleny

Objektiv je navržen pro plnoformátové snímače, ale samozřejmě jej můžete použít i na fotoaparátech s DX (APS-C) snímači. Obdržíte úhel záběru odpovídající objektivu 200 mm se světelností 1.8 a hloubkou ostrosti odpovídající 135 mm - ovšem bez stabilizace, protože žádný "Z" fotoaparát DX formátu (Z50, Z50II, Zfc, Z30) není vybaven stabilizovaným snímačem. Je to škoda, tak snad Z50III?

Nikone, Nikone, máš problém. Plena to sice na 100% není, ale má k ní obrazovou kvalitou hodně, hodně blízko - rozhodně má daleko blíže k její kvalitě, než k její ceně. Pokud někdo uvažujete o 135/1.8 na své "zetko", tak tento objektiv je i přes mé mírné výhrady k některým vlastnostem objektivu ve srovnání s Plenou výborná volba. A pokud vezmu v úvahu, že kvůli němu nebudete muset prodat ledvinu, tak za těch 22.000,- Kč tam snad už ani žádné chyby nevidím. A pokud ano, tak za ušetřených více než 40.000,- Kč rozhodně stojí. Málokdy se vidí objektiv s tak vynikajícím poměrem cena/výkon.

V sérii Viltrox LAB by se časem měly objevit i objektivy s ohniskovými vzdálenostmi 35/1.2 (je již k dispozici s bajonetem Sony za cca 33.000,- Kč na bajonet Z byl již ohlášen a bude velmi brzy), 50 a 85 mm, čímž by se ohniskovými vzdálenostmi (a asi i světelností) srovnával s obdobnou řadou objektivů Nikon Z S. Uvidíme. Protože pokud budou mít další LAB objektivy stejnou kvalitu jako zde testovaná 135, budou mít "zetkaři" radost. Udělat stejnou řadu světelných objektivů ve výborné kvalitě a s třetinovou cenou než Nikon je od Viltroxu velmi chytré - na trhu je jich tak málo a za tak vysoké ceny, že se jim ty objektivy musí prodávat samy. Již nějakou dobu víme, že např. firmy Sigma i třeba Tamron začínaly na trhu s objektivy nevalné kvality, což už v současné době dávno neplatí. Ale další čínské výrobce jsme si zvykli považovat za něco podřadného a budeme si muset zvyknout, že už je to také minulost. A možná přijdou i další, byť již třeba jako Laowa, která některými svými kousky vyplňuje mezery na trhu speciálními objektivy. Nikon má na Z bajonet v podstatě již tu základní řadu objektivů hotovou a nové kousky budou nyní přicházet jistě velmi pozvolna. Možná i to je důvod, proč se hned tak nedočkáme fotoaparátu Nikon se stabilizovaným DX snímačem - rázem by se totiž odbyt objektivů třetích stran významně zvýšil, protože ty obvykle stabilizaci nemají.

Nevíte, zda vám bude objektiv vyhovovat a chcete si jej jen vyzkoušet a poté třeba i koupit?

Doporučuji půjčovnu FOTORI, která zapůjčila i objektiv pro tento test - děkuji:

Testy probíhají na náhodně vybraných objektivech z běžné maloobchodní sítě - protekce je vyloučena.
Objektiv splňuje kritérium udržitelnosti (lze s ním fotografovat z ruky). Byl testován i na zvířatech, ovšem bezkontaktně.
Je vyroben v cizině, v ČR tedy nezanechal žádnou uhlíkovou stopu. Skladujte mimo dosah dětí!
Dbejte na správnou ekologickou likvidaci objektivů - objektiv nepatří do komunálního odpadu.
Při pohledu do hledáčku nemusíte vnímat své okolí - nechte své okolí sledovat poučenou osobou, dbejte na své bezpečí!
Nevhazujte do ohně a vody - tyto případy nejsou kryty zárukou.
Před použitím objektiv vybalte z krabice!
Pokud objektiv nejde nasadit na fotoaparát, sejměte krytku bajonetu.
Pokud vidíte po nasazení objektivu na fotoaparát pouze tmu, zapněte fotoaparát a sundejte přední krytku objektivu.
Výrobek není samostatně funkční, vyžaduje ke správné funkci fotoaparát.